FAJN HISTORIE | Dnešní den připomíná návrat prvního prezidenta i pády bariér. Historie dvacátého prosince slaví významné osobnosti české vědy a kultury.
Návrat prezidenta osvoboditele do vlasti
Dne 20. prosince 1918 vstoupil na půdu nově vzniklé Československé republiky její první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který se vracel z dlouhého válečného exilu. Jeho slavnostní vlak, doprovázený legionáři, překročil státní hranice přesně ve 13 hodin v jihočeské obci Horní Dvořiště, kde na něj čekaly davy jásajících občanů navzdory mrazivému počasí. Masaryk byl na nádraží oficiálně uvítán zástupci Národního shromáždění a po krátké zdravici pokračoval v triumfální cestě směrem do Českých Budějovic, kde strávil první noc ve svobodné vlasti.
Tento moment symbolicky i fakticky završil letité úsilí o samostatný stát a potvrdil autoritu Masaryka jako hlavy státu, kterou si vybojoval diplomatickou prací v zahraničí. Událost byla pro národ obrovským impulzem naděje a hrdosti, který definitivně zpečetil rozpad Rakouska-Uherska a vznik demokratického Československa.
Zrození českého génia a nobelisty
V Praze se dne 20. prosince 1890 narodil Jaroslav Heyrovský, který se později stal jedním z nejvýznamnějších vědců v naší historii a prvním Čechem oceněným prestižní Nobelovou cenou. Tento geniální fyzikální chemik objevil a rozpracoval metodu polarografie, která umožnila revoluční způsob zkoumání chemických látek pomocí elektrického proudu a rtuťové kapkové elektrody. Jeho cesta k úspěchu nebyla snadná, ale díky neuvěřitelné píli a podpoře rodiny se mu podařilo vybudovat v Praze světově uznávané vědecké pracoviště, kam se sjížděli badatelé z celého světa.
Nobelovu cenu za chemii převzal až v roce 1959, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin světové vědy a potvrdil vysokou úroveň československého výzkumu i v dobách totalitního režimu. Heyrovského odkaz žije dál v moderních analytických metodách, které se dodnes používají v laboratořích po celé planetě.
Narození hlasu svobodné Evropy
Dne 20. prosince 1947 přišla na svět zpěvačka a moderátorka Yvonne Přenosilová, která se svým nezaměnitelným altovým hlasem stala ikonou české hudební scény šedesátých let. Její kariéra začala strmě stoupat díky hitům jako Roň slzy nebo Boty proti lásce, které ji katapultovaly mezi nejpopulárnější hvězdy divadla Apollo a celé tehdejší popmusic.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se však rozhodla pro emigraci do Západního Německa, kde se musela vzdát pěvecké dráhy a začala pracovat pro britské aerolinky. Později se stala jedním z klíčových hlasů rozhlasové stanice Svobodná Evropa, kde po léta přinášela necenzurované informace posluchačům za železnou oponou, čímž se stala symbolem odporu proti komunistickému režimu.
Konec vyšetřování státní bezpečnosti
Během dramatických dní sametové revoluce došlo 20. prosince 1989 k zásadnímu rozhodnutí, které předznamenalo definitivní konec represivního aparátu komunistické moci v Československu. Federální vláda národního porozumění v čele s premiérem Mariánem Čalfou vydala pokyn k okamžitému zastavení činnosti Správy vyšetřování StB, čímž fakticky paralyzovala obávanou tajnou policii. Tento odvážný administrativní krok znamenal, že estébáci již nemohli legálně zatýkat, vyslýchat ani pronásledovat občany za jejich politické názory, což přineslo společnosti obrovskou úlevu.
Rozhodnutí bylo přímou reakcí na požadavky Občanského fóra a veřejnosti, která žádala okamžité zrušení mocenských nástrojů totalitní strany a potrestání viníků policejní brutality. Tímto dnem začala složitá a bolestivá cesta k úplné demontáži Státní bezpečnosti, která terorizovala národ více než čtyřicet let.
Poslední noc s hraničními kontrolami
Historický okamžik pro cestování nastal 20. prosince 2007, kdy se Česká republika připravovala na úderem půlnoci vstup do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Na mnoha hraničních přechodech, například v Hrádku nad Nisou nebo v Rozvadově, probíhaly už během dne a večera bujaré oslavy za účasti politiků i místních občanů, kteří symbolicky přeřezávali hraniční závory. Tento den byl posledním v naší moderní historii, kdy museli řidiči a cestující na hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem předkládat cestovní pasy nebo občanské průkazy ke kontrole.
Vstupem do Schengenu se definitivně odstranily fyzické bariéry, které nás po desetiletí oddělovaly od západní Evropy, a naplnil se tak jeden z hlavních cílů polistopadového vývoje. Pro miliony Čechů se tento den stal synonymem skutečné svobody pohybu, kterou si do té doby mohli jen stěží představit.
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
