FAJN INSPIRACE | Čtrnáctý únor představuje celosvětový fenomén, který často rozděluje společnost na dva tábory, přičemž jeho skutečné historické kořeny sahají hluboko do antické minulosti. Původně divoké římské oslavy plodnosti se v průběhu staletí postupně transformovaly do komerčního svátku zamilovaných, jak jej známe v současné době.

Kořeny v temné minulosti

Historie tohoto svátku začíná ve starověkém Římě, kde se v polovině února konaly divoké slavnosti Lupercalia spojené s očistou a plodností. Církev se později snažila tyto pohanské rituály nahradit uctíváním svatého Valentýna, což byl kněz popravený ve 3. století za vlády císaře Claudia II. Podle legendy tento muž tajně oddával zamilované páry navzdory císařskému zákazu, který měl zajistit více svobodných mužů pro armádu.

Postava světce se tak stala symbolem romantické lásky, ačkoliv historická fakta o jeho životě jsou často nejasná a opředená mýty. První spojení tohoto dne s romantickou láskou se objevuje až v díle Geoffreyho Chaucera ve 14. století, kdy se tradice začala formovat. Církevní svátek se tak v Evropě postupně měnil v literární oslavu dvořanské lásky.

Evoluce tradic a komerce

Výměna drobných dárků a ručně psaných vzkazů se stala populární v Anglii v 18. století, kdy se začaly vyrábět první papírové valentýnky. Průmyslová revoluce v 19. století umožnila masovou produkci těchto přání, což vedlo k jejich celosvětovému rozšíření a obrovské popularitě. Významný zlom nastal v roce 1868, kdy britský výrobce Richard Cadbury představil první bonboniéru ve tvaru srdce.

Tento marketingový tah navždy propojil svátek zamilovaných s darováním čokolády a položil základy dnešního komerčního pojetí oslav. Viktoriánská éra tak definitivně stanovila podobu svátku, která se s drobnými obměnami zachovala až do dnešních dnů. Z původně intimních vzkazů se stal globální byznys, který každoročně vrcholí 14. února.

Valentýn v českém prostředí

V České republice se svátek svatého Valentýna začal výrazněji prosazovat až po roce 1989 jako součást vlivu západní kultury a tržního hospodářství. Starší generace často stále preferuje tradiční 1. máj, který je spojen s českou literární klasikou od Karla Hynka Máchy. Mladší lidé však tento únorový svátek přijali za svůj a vnímají jej jako přirozenou příležitost k oslavě partnerského vztahu.

Obchodníci v tomto období zaznamenávají výrazný nárůst tržeb, zejména v segmentu květin, cukrovinek a romantických večeří v restauracích. I přes kritiku komerce se tento den stal pevnou součástí českého kalendáře a kulturního života mnoha párů v Praze i regionech. Společnost se naučila tento den vnímat jako příležitost k zastavení.

Gastronomie a symbolika surovin

Moderní oslava se neobejde bez kvalitní gastronomie, kde hrají prim suroviny považované za afrodiziaka, jako jsou ústřice, chřest nebo čokoláda. Barvou večera je tradičně červená, proto se na stolech často objevují jahody, granátová jablka nebo dezerty typu Red Velvet. Ideální menu by mělo začínat lehkým předkrmem z mořských plodů, který navodí atmosféru a nepřetíží trávení.

Jako hlavní chod se doporučuje hovězí steak na červeném víně nebo italské lanýžové rizoto, které uspokojí i náročné gurmány. Sladkou tečkou na závěr může být čokoládový fondant nebo jahody máčené v kvalitní hořké čokoládě, což odkazuje na bohyni Venuši. Kvalitní růžový sekt s malinou celý zážitek podtrhne.