ROZHOVOR | Jmenuje se Alex Trčala a v dubnu oslaví své 14. narozeniny. Chodí do 8. třídy základní jazykové školy Kvítková ve Zlíně. Jeho největším zájmem je samozřejmě rugby, ale také vaření. Už od malička se věnuje sportům.
Chodil do plavání a z okna bazénu sledoval tréninky rugby. K tomu, že se pro tento v Česku, ne ještě tak rozšířený sport rozhodl, přispěl i jeho spolužák William Henney, který sám rugby hraje.
Alexi, čím tě rugby nadchlo?
Rugby mě oslovilo, protože při hraní musíte používat jak sílu a rychlost, tak hlavně hlavu.
Byl jsi odmalička vedený ke sportu?
Ano, už od školky mě mamka vedla ke sportu a pohybu. Začínal jsem s hokejem, pak jsem navštěvoval sokola, kde jsem také dosáhnul úspěchů, a to 1. místa v atletice a 3. místa v gymnastice. Souběžně s těmito aktivitami jsem chodil plavat. No a pak mě doslova pohltilo rugby.
Jsi dalším zlínským hráčem, který byl vybrán do juniorské národní reprezentace. Bylo to náročné? A jaké máš odsud dojmy?
Jsem rád, že jsem se tam dostal! Konkurence je veliká a pro nás z Moravy je velice obtížné se do reprezentace prosadit. Účast v juniorském národním týmu je pro mne prvním krokem k mému cíli, což je hrát v lize na Novém Zélandu v Super Rugby nebo ve Francouzské lize Top14 a popřípadě za reprezentaci Nového Zélandu.
Máš před sebou velký sen. Pracuješ na sobě i mimo tréninky zlínského klubu?
Jelikož jsem si stanovil velký cíl pro někoho i nemožný, tak netrénuji jak s týmem, tak i sám ve zbývajícím volném čase. V úterý, čtvrtek a pátek máme tréninky na RC Zlín a v neděli většinou hrajeme zápas. V pondělí mám odpočinkový den, ale když v neděli nehrajeme zápas, tak chodím běhat nebo zlepšovat rychlost a kopy. Ve středu chodím do posilovny a v sobotu mívám lehčí tréninky.
Při takovém fyzickém výdeji je důležité se dobře stravovat. Je ti ale 14, jak si hlídáš jídelníček?
Stravu se snažím dodržovat. Moje tělo ještě ve vývoji, tak potřebuji více živin. A snažím se jíst dobře, je to důležité pro to, abych uspěl.
Často se vedou žerty na téma rugby versus fotbal. Jak to vidíš ty?
Když porovnáme rugby s fotbalem tak, už od pohledu vidíme, jak se hráči k sobě chovají, jaký mají respekt k rozhodčímu a jaké uctívají hodnoty. A s obtížností je to zajímavé, protože jako rugbyový hráč musíte být silný, rychlý, výbušný a také používat v zápasech hlavu. Myslím, že ve fotbale to úplně tak neplatí. Fotbal je v Česku populárnější než rugby, ale za poslední roky i rugby udělalo obrovský pokrok a je populární.
Pokud chceš hrát v cizině, měl bys být jazykově vybavený. Jak jsi na tom s cizími jazyky?
Domluvím se anglicky a myslím, že už mám i slušné základy francouzštiny.
Autor: Marcela Milinková | RC Zlín
