TRADICE | Konec dubna a s ním i noc z třicátého na prvního, to nebyl pro naše předky jen tak ledajaký čas. Věřili, že se otevírají brány mezi světy a zlé síly, čarodějnice na košťatech v čele, mají volnou ruku.
Proto se rozdělávaly ohně, ty jasné plameny měly za úkol tyhle nekalé návštěvníky zahnat a ochránit chalupy i dobytek před jejich zlobou. Nebylo to žádné plané veselí, ale vážná věc, spojená s vírou a starými zvyky.
Vatra pro čarodějnici
Hlavní roli v téhle ohnivé noci hrála vatra. Ne ledajaká hromada dřeva, ale pořádný oheň, často na vyvýšeném místě, aby byl vidět široko daleko. Na ten oheň se pak hodila figurína čarodějnice, ušmudlaná a ze slámy, symbolicky se s ní zúčtovalo se vším zlým a neštěstím. Ten praskot plamenů a dým stoupající k nebi byl pro lidi znamením bezpečí a naděje na lepší časy, na úrodu a zdraví.
Nejen oheň, i hluk
Ale oheň nebyl jediný nástroj ochrany. Věřilo se, že i hluk dokáže čarodějnice poplašit. Proto mladí kluci obcházeli vesnice s řehtačkami, zvonci a troubením na rohy. Tenhle rámus měl zlé duchy vystrašit a vyhnat za hranice vsi. Dneska už tolik slyšet není, ale dřív to k téhle noci patřilo stejně jako plameny.
Zelené větvičky, májka i bylinky
Důležitou roli hrála i zeleň. Lidé věšeli na dveře a okna zelené větvičky, často z břízy, které měly chránit před zlými kouzly. Věřilo se, že čerstvá zeleň má v sobě sílu jara a dokáže odvrátit všechno špatné. Tahle tradice se místy drží dodnes, i když už si málokdo uvědomuje ten původní význam.
A co by to bylo za jaro bez májky? Tenhle vysoký kmen, ozdobený pentlemi a zelenými věnci na vrcholu, byl symbolem síly, plodnosti a nového života. Stavění májky byla často společná práce všech chlapů ve vsi a její hlídání, aby ji kluci z vedlejší dědiny nepodřízli, byla zase zábava pro mladé. Májka tak nějak spojovala celou komunitu.
Věřilo se taky, že o filipojakubské noci mají bylinky zvláštní moc. Proto se chodilo na jejich sběr, ať už to bylo na ranní rosu pro krásu, nebo na různé odvary pro zdraví. Tahle víra v magickou sílu přírody byla v té době velmi silná.
I když se dneska pálení čarodějnic bere spíš jako zábavná akce s opékáním špekáčků, je dobré si připomenout, že vše má hluboké kořeny v naší historii a ve víře našich předků. Ti se snažili chránit sebe i svou komunitu před neznámými silami a zajistit si tak klidný příchod jara a dobrou úrodu.
