HISTORIE | V těchto dnech jsme oslavili 80. výročí osvobození naší země od okupace fašistickým Německem. Nikoliv výročí svobody. O tu jsme přišli zas a znovu vlastní hloupostí, fanatismem, záští a neschopností svou zemi a demokracii bránit. V roce 1948 a 1968.
Dnes se podíváme na to, jak začala nesvoboda, bída a utrpení v letech 1939 až 1945. Tedy druhým a nejbolestivějším světovým konfliktem.
Druhá světová válka, nejničivější konflikt v dějinách lidstva, neměla jeden konkrétní počátek. Byla spíše vyústěním dlouhodobého napětí a série událostí, které postupně eskalovaly. Jedním z klíčových momentů bylo podepsání Versailleské smlouvy v červnu 1919, která Německu uložila značná omezení, zejména v oblasti armády. Země nesměla disponovat těžkými zbraněmi ani letectvem, což se později ukázalo jako zdroj frustrace a snahy o revizi těchto podmínek.
Porušování Versailleské smlouvy a tajná spolupráce
Už v dubnu 1922 dochází k prvnímu závažnějšímu porušení Versailleské smlouvy. Podepsáním Rappalské smlouvy mezi Německem a Sovětským svazem bylo Německu umožněno vyvíjet, testovat a vyrábět zakázané zbraně a také tajně cvičit armádu na území SSSR. Tento pakt signalizoval počínající snahu Německa vymanit se z omezení a budovat svou vojenskou sílu navzdory mezinárodním dohodám. V roce 1935 pak Německo otevřeně Versailleskou smlouvu vypovědělo, obnovilo brannou povinnost a zahájilo intenzivní militarizaci země.
Mnichovská dohoda a německá expanze
K dalšímu významnému kroku vedoucímu k válce došlo v září 1938 podpisem Mnichovské dohody. Navzdory protestům Sovětského svazu, kterému vadila především jeho neúčast, došlo k odstoupení Sudet Československu Německu. Západní mocnosti ve snaze o zachování míru ustoupily Hitlerovým požadavkům, což se později ukázalo jako osudová chyba.
V březnu 1939 Německo smlouvu o neútočení s Polskem vypovědělo a zároveň porušilo Mnichovskou dohodu okupací zbytku Československa, čímž jasně demonstrovalo svou expanzivní politiku.
Pakt Ribbentrop-Molotov a napadení Polska
Zásadní pro vypuknutí války bylo uzavření paktu Ribbentrop-Molotov mezi Německem a SSSR v srpnu 1939. Tato dohoda nejenže finalizovala rozdělení Polska, ale také definovala sféry vlivu obou mocností ve východní Evropě. O pouhý měsíc později, v září 1939 Německo, Slovensko a SSSR napadly Polsko. Společná vojenská přehlídka německých a sovětských vojsk symbolicky potvrdila jejich spojenectví a fakticky znamenala začátek druhé světové války.
Spolupráce a konec spojenectví
Po napadení Polska následovala intenzivní spolupráce mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Gestapo a NKVD koordinovaly své aktivity při identifikaci a likvidaci polských elit. V roce 1940 došlo k masakru v Katyni, kde NKVD zavraždila tisíce polských důstojníků a intelektuálů.
Hospodářská spolupráce byla rovněž klíčová – sovětské suroviny poháněly německý blitzkrieg a SSSR umožnil Německu využívat své přístavy, čímž komplikoval námořní blokádu. Tato spolupráce trvala až do června 1941, kdy Německo napadlo Sovětský svaz operací Barbarossa, čímž se pakt Ribbentrop-Molotov rozpadl.
A ještě pro zajímavost: Kdyby USA tehdejšímu SSSR zásadním způsobem nepomohlo s vybavením jejich armády, a následně Američané spolu se spojenci neotevřeli tzv. západní frontu, dnes se v Kremlu a možná v celé Evropě mluví německy. Je jisté, že bez pomoci USA by Evropa rozhodně nevypadala tak, jak vypadá dnes.
Lupeňa POISSON | zdroj: Anna Součková
