HISTORIE | Dnešní datum, 14. květen, není jen dalším dnem v kalendáři. Je to pomyslná brána času, skrze kterou můžeme nahlédnout do bohaté tapisérie minulosti.
V tento den se odehrály události, které formovaly svět, zrodily se osobnosti, jež zanechaly nesmazatelnou stopu, a položily se základy institucí, které ovlivňují naše životy dodnes. V našem seriálu „Den za dnem“ se vydáváme po stopách historie a přinášíme vám příběhy, které se v tento den udály. Dnes se zaměříme na sedm pozoruhodných momentů, které se staly právě 14. května.
14. května 1316: V Praze se narodil budoucí císař a král
Praha – Psal se 14. květen roku 1316, když v královském paláci na Starém Městě pražském spatřil světlo světa chlapec, jemuž bylo dáno jméno Václav. Nikdo tehdy netušil, že se z něj stane jeden z nejvýznamnějších panovníků v českých dějinách a císař Svaté říše římské – Karel IV., Otec vlasti. Jeho příchod na svět byl spojen s velkými očekáváními, neboť byl synem českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Karel IV. se díky svému vzdělání a diplomatickým schopnostem stal klíčovou postavou evropské politiky. Jeho vláda je dodnes považována za zlatý věk českého království. Zasloužil se o rozvoj Prahy, založení Karlovy univerzity, výstavbu Kamenného mostu a Hradu Karlštejn. Jeho odkaz je patrný dodnes v mnoha oblastech české kultury a historie.
14. května 1948: Na Blízkém východě vzniká židovský stát
Tel Aviv – Na den 14. května roku 1948 připadá historický okamžik vyhlášení nezávislosti Státu Izrael. Po letech britského mandátu v Palestině a po schválení plánu OSN na rozdělení území, David Ben-Gurion, budoucí první premiér Izraele, slavnostně deklaroval vznik židovského státu. Tato událost byla vyvrcholením dlouholetého úsilí sionistického hnutí o vytvoření národní domoviny pro Židy.
Vyhlášení nezávislosti okamžitě vyvolalo ozbrojený konflikt s okolními arabskými státy, který definoval první léta existence Izraele. Vznik Izraele znamenal zásadní geopolitickou změnu na Blízkém východě a dodnes ovlivňuje mezinárodní vztahy. Pro přeživší holokaustu a židovské komunity po celém světě představoval naplnění staletého snu o vlastním státě.
14. května 1999: Česká kultura ztratila významnou osobnost
Kladno – Smutná zpráva zasáhla 14. května roku 1999 českou kulturní scénu. Ve věku 68 let zemřel v Kladně Ladislav Smoljak, herec, scenárista, režisér a především jeden ze zakladatelů legendárního Divadla Járy Cimrmana. Jeho osobitý humor a intelektuální vtip se nesmazatelně zapsaly do srdcí mnoha generací diváků. Spolu s Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem stvořil postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana, jehož „objevy“ a „díla“ s ironickým nadhledem komentovaly českou povahu a historii.
Smoljakův herecký talent se projevil v mnoha divadelních hrách a filmech, často s charakteristickým suchým humorem a civilním projevem. Jeho odchod znamenal ztrátu jedné z klíčových postav české kultury druhé poloviny 20. století.
14. května 1897: V Praze se narodil tvůrce nesmrtelného vojáka
Praha – V tento den, 14. května roku 1897, se v Praze narodil spisovatel, novinář a bohém Jaroslav Hašek. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s postavou dobrého vojáka Josefa Švejka, hrdiny satirického románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který se stal jedním z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších děl české literatury.
Haškův život byl stejně barvitý a nekonvenční jako jeho literární tvorba. Prošel mnoha zaměstnáními, vedl bohémský život a jeho politické názory byly často kontroverzní. Přesto jeho literární talent a schopnost s humorem a ironií reflektovat lidskou povahu a absurditu války mu zajistily trvalé místo v české i světové literatuře.
14. května 1955: V reakci na NATO vzniká aliance socialistických států
Varšava – V polské metropoli se 14. května roku 1955 sešli zástupci osmi socialistických zemí, aby podepsali Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, známou jako Varšavská smlouva. Tento vojenský pakt, pod vedením Sovětského svazu, vznikl jako reakce na vstup Západního Německa do Severoatlantické aliance (NATO).
Československo patřilo k signatářům této smlouvy, která na více než tři desetiletí definovala vojensko-politické rozdělení Evropy během studené války. Varšavská smlouva představovala pro členské státy závazek vzájemné vojenské pomoci v případě napadení a posilovala vliv Sovětského svazu ve východním bloku. Její existence skončila s pádem komunistických režimů ve východní Evropě a rozpuštěna byla v roce 1991.
14. května 2021: Slovensko a Česko ztratily výjimečného umělce
Bratislava – Smutná zpráva obletěla 14. května roku 2021 kulturní svět. Ve věku 81 let zemřel v Bratislavě Milan Lasica, slovenský herec, zpěvák, textař, spisovatel, humorista a dramatik. Jeho tvorba a osobitý projev si získaly oblibu nejen na Slovensku, ale i v České republice, kde často vystupoval a spolupracoval s českými umělci.
Lasica byl známý svým inteligentním humorem, břitkým jazykem a schopností glosovat společenské dění s elegancí a nadhledem. Jeho herecké výkony v divadle i ve filmu byly nezapomenutelné a jeho písňové texty plné ironie a poezie. Odchod Milana Lasici znamenal ztrátu jedné z nejvýraznějších postav slovenské a české kultury posledních desetiletí.
14. května 1928: Baťa zakládá ve Zlíně filmové studio
Zlín – V den 14. května roku 1928 učinil zlínský podnikatel Jan Antonín Baťa významný krok, který ovlivnil nejen rozvoj jeho obuvnického impéria, ale i československé kinematografie. Založil totiž ve Zlíně Filmovou společnost Baťa. Původním záměrem bylo natáčet reklamní a instruktážní filmy pro potřeby firmy, ale brzy se studio rozrostlo a začalo produkovat i dokumentární filmy, animované snímky a později i filmy pro děti a mládež.
Filmové ateliéry ve Zlíně se staly významným centrem československé kinematografie a vychovaly řadu talentovaných filmařů. Baťův důraz na moderní technologie a inovativní přístup k filmové tvorbě přispěl k rozvoji animovaného filmu a vizuálních efektů. Zlín se tak díky této události zapsal do historie nejen jako průmyslové, ale i kulturní centrum.
