EKOLOGIE | Podle statistik SVS bylo od začátku roku 2025 v ČR zaznamenáno více než deset nových ohnisek, a to jak v malých domácích chovech, tak na komerčních farmách na Ostravsku, Vyškovsku či Třebíčsku.
„Biosekurita a rychlé hlášení úhynů jsou klíčové k omezení šíření H5N1,“ říká vedoucí oddělení zdravotní bezpečnosti SVS, MVDr. Petr Forejt.
Mechanismus šíření viru: Hlavním přenašečem H5N1 jsou migrující vodní ptáci, kteří virus přenášejí během tahových období. Virus může přežívat v kontaminovaných vodních plochách a mokřadech a následně vniknout do domácích stájí při nedostatečné ochraně.
Přijatá ochranná opatření: SVS zavedla ochranná pásma o poloměru 3 a 10 kilometrů kolem potvrzených ohnisek. V těchto zónách platí omezení pohybu drůbeže, zákaz obchodování s vejci a masem bez schválení, povinná dezinfekce chovatelských zařízení, průběžné dohledové odběry vzorků a cílené vyhubení infikovaných chovů.
Dopady na chovatele a zemědělce: Každý chov musí být registrován v Centrálním registru hospodářských zvířat a úhyny je nutné neprodleně hlásit. Mnozí drobní chovatelé zvažují prodej či dočasné uzavření chovů kvůli ekonomickým dopadům dlouhodobých opatření.
Odborné vyjádření a mezinárodní kontext: Evropská referenčHPAI H5N1 v Evropě, z toho 72 v drůbežích chovech a 178 u divokých ptáků. Epidemiolog RNDr. Jana Svobodová upozorňuje na důležitost spolupráce chovatelů, rychlého hlášení a přísného dodržování biosekuritních protokolů.
Doporučení chovatelům a veřejnosti: Přihlásit každý chov v Centrálním registru, okamžitě hlásit výrazné úhyny krajské veterinární správě, zajistit izolaci drůbeže od volně žijících ptáků, používat dezinfekční rohože a ochranné oděvy a důkladně tepelně upravovat maso na minimálně 70 °C.
Závěr a výhled do budoucna: Situace zůstává dynamická a úspěch boje proti H5N1 závisí na součinnosti chovatelů, veterinárních orgánů a státních institucí. V nadcházejících týdnech se plánuje rozšíření sledování tahů divokých ptáků a pilotní studie preventivní vakcinace domácích chovů.
