FAJN | BLOG

EKOLOGIE | Státní veterinární správa (SVS) zintenzivňuje monitoring výskytu vysoce patogenní ptačí chřipky u uhynulých volně žijících ptáků. Důvodem je dlouhodobě zhoršená nákazová situace v Evropě, spojená se zvýšeným počtem ohnisek v chovech drůbeže.

SVS proto v těchto dnech oslovila řadu institucí, včetně obcí, Policie ČR, hasičů, ornitologů a myslivců, s žádostí o spolupráci.

Rizika ptačí chřipky

Migrující volně žijící ptáci jsou považováni za hlavní zdroj viru ptačí chřipky. Jakmile se nákaza dostane do chovu drůbeže, může způsobit rozsáhlé úhyny zvířat. Některé subtypy viru mohou za určitých okolností představovat riziko i pro člověka.

V posledních letech se viry ptačí chřipky rozšířily a infikovaly i dříve nezasažené živočišné druhy, například virus HPAI byl od loňského března zjišťován u dojnic v USA.

Cíle a potřeba zvýšení vzorků

V České republice již několik let probíhá monitoring, v jehož rámci jsou odebírány a vyšetřovány vzorky od uhynulých volně žijících ptáků ve státních veterinárních ústavech. Cílem tohoto sledování je získat informace o cirkulaci viru ptačí chřipky na našem území.

Na základě získaných dat se provádí analýza rizika a přijímají preventivní opatření k ochraně drůbežích chovů. Počet ročně vyšetřených vzorků v posledních letech klesl, SVS si klade za cíl ho opět zvýšit.

Žádost o spolupráci s veřejností

Státní veterinární správa žádá organizace i veřejnost o kontaktování místně příslušné krajské veterinární správy (KVS) v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků cílených druhů, a to i jednotlivých kusů.

Hlášení se netýká umírajících, nemocných, zraněných nebo prokazatelně úrazem uhynulých ptáků. V případě hromadného úhynu, tedy více než pěti kusů na jednom místě, je nutné KVS kontaktovat, i pokud nejde o ptáky ze seznamu cílových druhů.

Bezpečnost a další postupy

Z bezpečnostních důvodů není vhodné s uhynulými ptáky manipulovat. Doporučuje se řídit se instrukcemi úředního veterinárního lékaře. V případě podezření na otravu u volně žijících ptáků, což se stává například u dravců, je vhodné kontaktovat kromě Policie ČR také místně příslušnou KVS. Kromě toxikologického vyšetření s cílem potvrdit či vyvrátit otravu může být provedeno i vyšetření na ptačí chřipku.

Vyhodnocení a likvidace nálezů

Zda úřední veterináři příslušné KVS k hlášenému nálezu vyjedou a odeberou vzorek na ptačí chřipku, bude vždy záviset na jejich vyhodnocení analýzy rizika a aktuální situaci. Pokud se KVS rozhodne vzorek neodebrat, je možné při likvidaci kadáverů volně žijících ptáků spolupracovat s organizacemi zajišťujícími asanační činnost.

V případě zvěře postupují myslivci, uživatelé honiteb, v souladu s mysliveckou praxí, pokud není mimořádnými veterinárními opatřeními stanoveno jinak.

Více informací naleznete na webu SVS.

Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com