INSPIRACE | Majoránka, známá také jako Origanum majorana, je aromatická bylinka, která si našla své pevné místo v mnoha světových kuchyních. Její původ sahá až do oblasti Středomoří a západní Asie, kde byla ceněna již ve starověku pro své léčivé i kulinářské vlastnosti.
Do Evropy se rozšířila díky Římanům a postupně si podmanila i naše země. V moravské kuchyni se majoránka stala nepostradatelnou ingrediencí, jejíž historie je úzce spjata s tradičními pokrmy a zvyklostmi.
Majoránka v moravské kuchyni
Na Moravě je majoránka symbolem domácí kuchyně. Bez její typické vůně a chuti si nelze představit řadu tradičních pokrmů, které se zde připravují po generace. Najdeme ji v bramborácích, zabijačkových specialitách, jako jsou jitrnice a jelita, ale také v hutných polévkách či omáčkách. Její zemité aroma dodává jídlu hloubku a charakteristickou chuť, která je pro moravskou kuchyni tak typická. Přidává se čerstvá i sušená, podle konkrétního receptu a požadované intenzity chuti.
Pěstování majoránky doma
Pěstování majoránky je poměrně snadné, a tak si ji může vypěstovat téměř každý. Daří se jí na slunném místě s propustnou půdou. Můžete ji pěstovat jak na záhonku, tak v květináči na balkoně či okenním parapetu. Je důležité zajistit jí dostatek slunce a pravidelnou, ale ne příliš vydatnou zálivku. Sklízí se před květem, kdy má nejintenzivnější aroma. Listy se pak suší na tmavém a vzdušném místě, aby si zachovaly svou vůni a chuť pro celoroční použití.
Sázení a sklizeň majoránky
Majoránka se sází na jaře, ideálně z předpěstovaných sazenic. Semena se vysévají již v březnu do pařeniště nebo doma, poté se mladé rostlinky přesazují ven na záhon až v druhé polovině května, jakmile pomine nebezpečí posledních mrazíků. Majoránka je totiž na mráz citlivá.
Sklízet můžete nať majoránky několikrát za sezónu, nejlépe těsně před rozkvětem, tedy od června do srpna. První sklizeň je nejaromatičtější. Rostlinku ostříhejte zhruba 5 cm nad zemí a ona opět obroste. Pro sušení je ideální stříhat za slunného počasí, nejlépe kolem poledne. Poslední sklizeň probíhá na podzim, ještě před příchodem prvních mrazíků.
Léčivé účinky bylinky
Kromě kulinářského využití má majoránka i významné léčivé účinky. V lidovém léčitelství se používá pro své protizánětlivé vlastnosti. Pomáhá při nachlazení, kašli a zažívacích potížích. „Majoránkový čaj může ulevit od bolesti břicha a nadýmání,“ říká se v tradičních pramenech, zatímco majoránková mast se tradičně používá na rýmu a ucpaný nos. Obsahuje silice, třísloviny a hořčiny, které přispívají k jejím blahodárným účinkům na lidský organismus. Je to tedy nejen chutná, ale i zdraví prospěšná bylinka.
Majoránka a jiné bylinky
Majoránka se skvěle doplňuje s řadou dalších bylinek, což umožňuje vytvářet bohaté chuťové kombinace. Často se kombinuje s tymiánem, rozmarýnem nebo oreganem. Tato spojení jsou běžná například v masových pokrmech nebo zeleninových směsích. Její aroma je silné, proto je důležité dávkovat ji s rozmyslem, aby nepřehlušila ostatní chutě v jídle. Díky své univerzálnosti se hodí do slaných i sladkých jídel, i když v moravské kuchyni dominuje spíše v slaných receptech.
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
