RYS ostrovid: Vládce beskydských lesů je symbolem zdravé krajiny

SVĚT ZVÍŘAT | Rys ostrovid (Lynx lynx) je největší kočkovitá šelma Evropy a zároveň jeden z nejohroženějších predátorů na našem území. V České republice je přísně chráněným druhem, zařazeným mezi kriticky ohrožené živočichy podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Jeho přítomnost v lesích je znakem zdravého a vyváženého ekosystému, neboť jako vrcholový predátor pomáhá regulovat populace kopytníků, čímž přispívá k vitalitě lesních porostů. Navzdory své vzácnosti je rys obdařen výjimečnými smysly, zejména zrakem a sluchem, což z něj činí obávaného a efektivního lovce.

Návrat na východní Moravu

Ano, rys ostrovid se na Moravě vyskytuje. Původní populace rysů v oblastech jako jsou lužní oblasti Moravy vymizely již v 15. až 17. století, a v Moravskoslezských Beskydech se populace vyskytovala ještě na přelomu 19. a 20. století. Po roce 1945 byl opětovný výskyt rysa spojen s migrací ze Slovenska do Moravskoslezských Beskyd a Jeseníků. V současné době se na východní Moravě (především v pohoří Beskyd) a také v Jeseníkách nacházejí stálé oblasti s výskytem rysa ostrovida.

Rys a jeho život v lesích

Rys je samotářské zvíře, které se s jinými rysy setkává pouze v období rozmnožování. Preferuje rozsáhlé lesní komplexy s hustým podrostem, skalnatými útvary a dostatkem úkrytů, které mu poskytují ideální prostředí pro lov i odpočinek. Jeho hlavním kořistí jsou srnci, ale nepohrdne ani zajíci, liškami či ptáky. Loví především za soumraku a v noci, kdy se pohybuje tiše a nepozorovaně. Teritorium jednoho rysa může mít rozlohu desítek až stovek kilometrů čtverečních, což svědčí o jeho potřebě rozsáhlých a klidných oblastí.

Zajímavé příběhy a pozorování

Setkání s rysem ve volné přírodě je pro člověka velmi vzácné a považované za velkou poctu, jelikož se jedná o plaché a skrytě žijící zvíře. Přesto se občas objeví zprávy o jeho pozorování, například v roce 2021 byl rys jménem Lysáček (sledovaný díky obojku) zachycen fotopastí v oblasti CHKO Poodří, což bylo důkazem jeho šíření i do nížinných oblastí.

Některé příběhy z beskydských hor hovoří o „duších lesa“, které se mihnou lesem a zmizí dříve, než si je člověk stihne uvědomit. Tato pozorování jsou často náhodná a dokládají, jak mistrně se rys dokáže skrývat. Jsou to právě tyto nepolapitelné momenty, které podněcují lidskou fascinaci touto majestátní šelmou.

Rys a člověk: Soužití a ochrana

Vztah rysa k člověku je z velké části dán jeho plachostí – rys se lidem aktivně vyhýbá a útoky na člověka jsou prakticky neznámé. Přesto čelí mnoha hrozbám, které souvisejí s lidskou činností. Největším problémem je pytláctví, které výrazně ovlivňuje jeho přežití v krajině. Další hrozbou je fragmentace krajiny a střety s dopravou, kdy rysi hynou na silnicích při přechodu svých teritorií.

Ochrana rysa spočívá nejen v legislativě, ale především ve zvyšování povědomí veřejnosti, snižování tolerance k pytláctví a vytváření tzv. ekologických koridorů, které zvířatům umožňují bezpečný přesun krajinou. Podpora projektů monitorujících rysa a jeho populaci je pro jeho dlouhodobé přežití nezbytná.

Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com