FAJN VÝLETY | Budu ťa pít, co budu žít! Tato a mnoho dalších lidových písniček zněly autobusem cestou do Zlína z dlouho plánovaného Pochodu za burčákem, který se uskutečnil v sobotu 4. října. Snad i z této nálady, která cestou zpátky panovala, dá se soudit, že se nám výlet povedl.
Dlouho dopředu jsme netrpělivě sledovali předpověď počasí, protože snad jen ono mohlo zabránit výletu téměř 60 burčákuchtivých turistů, kteří se spolu s Vlčáky vydali do malebných Čejkovic, aby si zde užili procházku vinohrady směrem na Vrbice a Kobylí. A maminka příroda nezklamala, ba naopak! Prakticky celou cestu nás provázelo nádherné slunečné počasí, jen v závěru při cestě k autobusu, jakoby s nádechem smutku, že náš výlet končí, zahalila se obloha do mraků.
„Ostrý“ start v Čejkovicích
To nám ale nemohlo pokazit fajn den, který jsme měli za sebou. Nebylo vše úplně idilické, ale k dokonalosti to nemělo daleko :-) Jak vše probíhalo? Cestu za gastro zážitkem jsme zahájili pohromadě v Čejkovicích ve Vinařství Škrobák. Po první deckách kvašeného moku, pokračovali jsme k nedalekému Vinařství Sýkora.
Tady nás čekala skupinka zlínských motorkářů, kteří se k nám hodlali přidat, aby si trasu pochodu vychutnali s námi. Jejich start se však malinko opozdil, protože dolaďovali krevní oběh po bujaré noci, kterou trávili ve zdejším sklípku. Trasu si také „malinko“ upravili, přesto jsme však společně mohli zhodnotit výlet v cílové restauraci U Soukalů. Ale nepředbíhejme.
Jakmile jsme dopili burčák (a další produkty) i na druhé zastávce, vyrazily první skupinky na „trať“, těšíc se na další zastávku a panorama vinařského kraje. Někteří zvolili nově navrhovanou trasu přes Čejkovice k hřišti, většina se však pro klid duše a touhu nezabloudit, vydala po modré směr Vrbice. I tak jsme museli být stále na pozoru, protože už patrně s lehce rozvolněnou náladou se mnohým nedařilo „trefovat“ odbočky modré značky :-)
Zaujali jsme cyklisty
Naštěstí vše dobře dopadlo a my se volným krokem blížili k dalšímu místu, kde blahodárný vinařský mok čekal na své dobyvatele. Po cestě jsme ještě využili k prvnímu zasycení svačinkami odpočinkové místo, kde naše nemalá skupina, která oplývala především ženským pokolením, zaujala kolemjedoucí cyklisty natolik, že se rozhodli u nás zastavit a zapojit se nejen do družného a veselého klábosení, ale i k ochutnávání dobrot, které jsme měli s sebou. Bylo jasné, že dnes nás čeká zajímavý den.
Po pár set metrech jsme dorazili k místu, jenž mapy popisují jako Truck Škrobák. Ne, kamion zde nehledejte. Jedná se o gastro přívěs, ve kterém Vinařství Škrobák nabízí burčák, víno, pivo i nějaké dobroty k snědku. Po dalším ochutnání a dobití baterek, pokračovali jsme směrem na Vrbice.
Tento úsek byl tím nejdelším, na němž nás čekala jen turistika a kochání se okolní krajinou, s drtivou převahou všudepřítomných vinohradů. Nutno podotknout, že název zdejší hornatiny: Modré hory, nevznikl náhodou. Na vinicích převažovaly především hrozny modré barvy, z nichž šikovné ruce vinařů tvoří rok, co rok chutné červené víno.
Hobití sklípky ve Vrbicích
Obec Vrbice je známá svými tzv. hobitími sklípky, které jsou v několika řadách vykopány a vybudovány přímo ve svahu na téměř nejvyšším místě v obci. Mohli jsme si tak užít pohled na staletou historii a současně s tím vychutnat nabídku dalšího plánovaného místa: Vinařství Bočko. Zde se už ale náš lidský „had“ definitivně natáhl natolik, že jsme v Kobylí přicházeli do Vinařství Osička v rozestupech, které čítaly několik desítek minut.
Někteří z nás toto vinařství minuli, neb z Vrbic často pokračovali svou vlastní cestou :-) Proto poslední zastávku: Vinařský automat u sklípku Vinařství Tomčala a Mozaikový sklípek, někteří zájezdníci navštívili před a jiní až poté, co svá hladová bříška naplnili domluveným kuřecím řízkem nebo smaženým sýrem v restauraci U Soukalů.
Nikdo se neztratil, příští rok znovu
Časovým harmonogram akce jsme naplnili do poslední minuty, a tak jsme přistaveným autobusem u místního vlakového nádraží vyrazili chvíli po páté směr Zlínsko. Jak už jsem uvedl, cesta ubíhala příjemně, a i když neměl náš dopravní prostředek svůj „den“ a sem tam odmítal reagovat na pokyny svého řidiče :-), vrátili jsme se všichni v pořádku plní nejen burčákem, ale snad i příjemnými vzpomínkami na dnešní výlet.
Pro všechny, kteří by si to s námi chtěli prožít příští rok znovu, poslušně hlásím, že termínem pro Pochod za burčákem 2026 bude neděle 3. října 2026. A pozor!!! Už nyní vím, že program bude obsahovat více zastávek, grilování jen pro nás, discgolfový turnaj o vinné ceny a také možnost (jen pro ty, co budou chtít) přespat a vrátit se až v neděli.
Tož, sledujte naše stránky a nezapomeňte se včas registrovat. Autobus není „nafukovací“ :-) No a kompletní fotogalerii z výletu naleznete v naší sekci na ZONERAMA.
AHOJ!
Autor: Klub VLČÁCI | klubvlcaci@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
