KLUB VLČÁCI | Pálava zklame málokdy. Nebylo tomu jinak ani v sobotu 18. října, kdy VLČÁCI vyrazili na její tradiční přechod. I když bylo počasí na startu výletu v Otrokovicích zakaboněné, všichni jsme pevně věřili, že jih Moravy nás přivítá s jinou tváří.
Po příjemné (jak jinak?) cestě rychlíkem do Šakvic, přestoupili jsme do autobusu, jenž spolu s námi převezl další desítky pálavských krás dychtivých turistů, často i s jejich čtyřnohými miláčky. V Dolních Věstonicích se na stejnou (červenou) trasu k nám připojil i plný autobus slovenských seniorů, takže bylo jasné, že dnes osamoceni na hřebeni nebudeme. Což se pak pravidelně potvrzovalo.
Dechberoucí Děvičky
První úsek na mystické Děvičky, stejně jako výhledy z tohoto historického místa, je doslova dechberoucí. Vyšlápnou nahoru (s ještě plnými batohy), znamená lidově řečeno: máknout si. Proto je důležité hned na startu posilnit se „vším možným“ ve stavu tekutém, což jsme do poslední kapky splnili :-)
Spolu s dalšími desítkami turistů, tempem našemu věku odpovídajícímu, zdolali jsme asi nejnáročnější část přechodu. Po malé občerstvovací pauze, zamířili jsme vstříc nenapodobitelným pohledům na Nové Mlýny, která tento mystický hřeben nabízí. A vězte, že jsem na Pálavě pravidelně min. třikrát za rok a stejně mne vždycky dostanou. Tyhle podzimní obrazy, plné barev neskutečne poutavé krajiny, jsou navíc ještě o level výše. Pokud někdy plánujete na jih Moravy zamířit, dejte přednost raně podzimním týdnům.
Gin jako dárek
Kolem skal, kde můžete došlápnout doslova až na hranu propasti (NEDOPORUČUJI!), a kde můžete užít si i pasoucí se stádo oveček, dorazili jsme volnou chůzí do Klentnice. V obci, nad níž se tyčí další dominanta Pálavy: Sirotčí hrad, spočinula naše těla v Café Fara, kde nás zastihla neplánované oslava místního výrobce ginu, a tak jsme k objednaným dobrotám obdrželi jako dárek dvojku míchaného nápoje s tímto produktem.
Polovina trasy sice byla už za námi, ale druhá nás teprve čekala. A tak jsme vyrazili směr Stolová (tabulová) hora. Na fotbalovém hřišti, které se nachází na trase zelené značky, se krásnější a něžnější část výpravy vydala směrem k hradu, mužská část do jejich návratu probrala s místními fandy historii místního klubu i Klentnice samotné :-)
Neskutečné panorama
A pak nás už čekala jen ryzí krása. Pálava nabízí nádherné pohledy do širokého kraje, Stolová hora tomu pak dodává opravdovou třešničku na dortu. Pokud jste na ní stále ještě nebyli, od srdce Vám doporučuji, abyste tak učinili. Tohle ve Vás zůstane dlouho.
Pokud mohu ještě radit, zvolte raději směr z Klentnice, jelikož sešup na druhé straně do vinohradů směrem na Mikulov, je pořádný kotár :-) Jakmile se ale ocitnete mezi nimi, ucítíte naplno na vlastní kůži, i přes nachozených nemálo kilometrů, neskutečnou pohodu, klid a rovnováhu, jenž z nich vyzařuje.
Ikona Mikulova
Za pár desítek minut se pak „vyloupnete“ z nedalekého lesa přímo v Mikulově, poblíž místnímu amfiteátru. Součástí našeho přechodu byl (a bude) vždy Svatý kopeček, a jiné to nebylo ani letos. Místo, které každoročně navštíví desetitisíce turistů, je ikonou města a pravidelným cílem nejen VLČÁKŮ. Zdravit zde může klidně Guten tag, jelikož naši jižní sousedé zde bývají hojně zastoupeni. Po „povinném“ focení a načerpání vesmírné energie, čekala nás už jen cesta dolů, za krásami historického náměstí a zámku.
Dobrá káva, burčák nebo víno, příjemná únava a tělo i mysl plné zážitků, nás pak doprovázela cestou vlakem až do Otrokovic. Vše proběhlo „podle plánu“, a tak pevně věřím, že se výlet účastníkům líbil a brzy se znovu potkáme na cestách, které VLČÁKY čekají v následujících týdnech, měsících a letech :-)
Kompletní fotogalerii z výletu najdete na klubové galerii ZONERAMA.
Tož, AHOJ!
Autor: Klub VLČÁCI | klubvlcaci@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
