LIBERTE NEWS | Volodymyr Mykolayenko se v srpnu 2025 vrátil na svobodu po více než třech letech v ruském zajetí. Bylo to ve chvíli, kdy většina světa přehlédla jeho dramatický příběh. Teď chce pomoci, aby ostatní, kteří stále trpí v zajetí, mohli mít stejnou šanci.
Od starosty ke symbolu odporu
Volodymyr Mykolayenko působil jako starosta města Cherson v letech 2014–2020. Po ruské invazi v únoru 2022 odmítl kolaborovat s okupační správou a stal se jedním z nejvýraznějších účastníků proukrajinských demonstrací.
Únos a nelítostné zajetí
Dne 18. dubna 2022 byl Mykolayenko vylákán na schůzku a následně unesen příslušníky ruských bezpečnostních složek. Následovalo přesun do několika věznic – nejprve v okupovaném Krymu, pak do regionu Voroněž a nakonec do trestanecké kolonie v ruském regionu Vladimir. Podmínky byly kruté: podle jeho vyprávění čelil dennímu mučení, hladu a psychickému nátlaku.
Návrat domů na Den nezávislosti
Na 24. srpna 2025 – na Den nezávislosti Ukrajiny – byl Mykolayenko propuštěn v rámci výměny zajatců. S návratem přišla vlna solidarity: lidé s ukrajinskými vlajkami stáli podél cest a vítali jej domů.
„Každý, kdo přežil, pokud cítí sílu a odhodlání, touží bojovat dál – za sebe i za ty, kteří stále trpí. Svoboda náš všech je současně svobodou naší vlastní.“ Lupeňa POISSON
Síla víry a naděje
V rozhovoru po svém propuštění přiznal, že víra v ukrajinské vítězství a touha vrátit se k rodině mu pomohly přežít nejhorší chvíle. I přes trauma z věznění si zachoval odhodlání – říká, že jeho hlavním úkolem je nyní pomoci osvobodit ty, kdo stále zůstávají v ruském zajetí.
Co dál – pomoc druhým
Mykolayenko navázal kontakt s úřady a obránci lidských práv, aby podpořil snahy o výměnu či propuštění dalších zajatců, zejména z regionu Cherson. „Jsem svobodný, ale nejsem volný, dokud oni trpí,“ říká odhodlaně.
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
