FAJN RECEPTY | Toto bohaté kynuté pečivo neodmyslitelně patří k vánočním svátkům v regionu Beskyd, kde zimy bývaly vždy tuhé a dlouhé. Místní hospodyně ho připravují s láskou a úctou k tradicím, protože symbolizuje hojnost a prosperitu pro celou rodinu v nadcházejícím roce. Jeho čtyři náplně představují dary země a tvrdou práci našich předků, kteří si sladké dopřávali jen výjimečně.
Historie pečení sahá hluboko do minulosti regionu
Původ tohoto svátečního koláče musíme hledat v dobách, kdy na horách panovala chudoba a bílá mouka byla vzácností 📜. Lidé na Valašsku šetřili ty nejlepší suroviny celý rok, aby je mohli použít právě v období adventu a Vánoc, kdy se rodina sešla u jednoho stolu. Štědrák nebyl jen obyčejným moučníkem, ale fungoval jako rituální pokrm, který měl zajistit úrodu a zdraví dobytka i lidí v celém hospodářství 🐄.
V bohatších rodinách se pekl velký jako kolo od vozu, zatímco v chudších chalupách byl skromnější, avšak připravený se stejnou pečlivostí a láskou k řemeslu. I dnes, když procházíte skanzenem v Rožnově, dýchne na vás z dřevěnic atmosféra dob, kdy tento koláč voněl celou světnicí 🏘️. Staré kroniky uvádějí, že se jedlo s úctou, a drobky se dokonce dávaly slepicím, aby dobře nesly a byly chráněny před dravci.
Symbolika čtyř náplní má svůj nezastupitelný význam
To, co dělá štědrák naprostým unikátem mezi českým pečivem, je použití čtyř různých druhů náplní, které se na těsto kladou v pravidelných vzorcích. Každá z vrstev má svůj skrytý smysl: mák, povidla, ořechy a tvaroh reprezentují vše, co se na východní Moravě podařilo vypěstovat a sklidit 🚜. Mák je odpradávna symbolem hojnosti a peněz, aby v chalupě nikdy nechyběly, zatímco ořechy představují moudrost a sílu, kterou budou obyvatelé domu potřebovat 🧠.
Povidla vařená ze švestek, které dozrály na stráních Javorníků, dodávají koláči sladkost připomínající radostné chvíle života, jež mají převládat nad těmi smutnými. Tvarohová vrstva pak symbolizuje čistotu duše a bílý sníh, který v zimních měsících přikrýval pole a louky, aby si země odpočinula ❄️.
Příprava kynutého těsta vyžaduje teplo a klid
Základem úspěchu je bezpochyby kvalitně vypracované kynuté těsto, které musí být vláčné, ale zároveň dostatečně pevné, aby uneslo tíhu všech bohatých náplní 🥣. Zkušené pekařky vědí, že spěch je při pečení štědráku tím nejhorším nepřítelem, a proto si na přípravu vyhrazují celé odpoledne, kdy je v kuchyni klid. Těsto se zadělává z výběrové polohrubé mouky, žloutků, másla a kvásku, přičemž se nechává kynout na teplém místě, ideálně v blízkosti sálajících kamen 🔥.
Důležité je také správné vrstvení, kdy se jednotlivé náplně oddělují tenkými pláty těsta nebo se kladou vedle se do ozdobných obrazců, které po upečení vypadají jako umělecké dílo. Celý proces je zakončen potřením rozšlehaným vejcem a posypáním drobenkou, která dodá křupavý element do jinak měkkého sousta 🥚.
„Tento koláč není jen jídlem, je to důkaz umu valašských hospodyní, které dokázaly z prostých surovin vyčarovat královskou hostinu. Štědrák je chutnou kronikou života na východní Moravě.“
Lupeňa POISSON
Tradiční suroviny jsou základem poctivé valašské chuti
Pokud chcete ochutnat ten pravý originál, musíte zapomenout na náhražky a sáhnout po surovinách, které mají v regionu svůj původ a tradici. Švestková povidla by neměla být přislazovaná cukrem, ale měla by mít svou přirozenou, lehce nakyslou chuť, která se získává dlouhým vařením v měděných kotlích 🍯.
Do tvarohové náplně se často přidává trocha rumu a rozinky, které byly dříve luxusním zbožím, a proto se jimi šetřilo jen na ty nejvzácnější chvíle v roce. Ořechy se musí čerstvě vyloupat a pomlít, aby si zachovaly svou výraznou arómu, která se pečením ještě zintenzivní a provoní celý dům 🌰. Použití vepřového sádla místo másla v některých starších receptech dodávalo těstu specifickou křehkost a trvanlivost, což bylo důležité, protože se peklo do zásoby.
Servírování během svátků má svá pevná pravidla
Štědrák se na stůl tradičně dostává až po štědrovečerní večeři, nebo častěji až na Boží hod vánoční, kdy končí přísný půst a rodina si může dopřát sytější pokrmy 🍽️. Krájí se na menší kousky, protože je díky množství náplní velmi sytý a energeticky vydatný, takže i malý dílek dokáže zasytit hladového koledníka. Často se podává k bílé kávě z cikorky nebo k bylinkovému čaji nasbíranému v létě na horských loukách, což pomáhá trávení tohoto těžšího dezertu ☕.
Návštěvy, které dorazí během svátků popřát zdraví a štěstí, jsou tímto koláčem pohoštěny jako prvním, což je znakem nejvyšší pohostinnosti a úcty k příchozím. V některých dědinách se kousek štědráku nechával na stole přes noc pro duše předků, aby se i oni mohli symbolicky zúčastnit rodinné oslavy 🕯️.
Současná podoba koláče ctí odkaz starých babiček
Ačkoliv se doba zrychlila a mnoho lidí dnes dává přednost cukroví z obchodu, na Valašsku si tradici pečení štědráku stále hrdě udržují v mnoha domácnostech. Moderní verze se sice mohou lišit v detailech, například použitím rostlinných tuků nebo méně pracným zdobením, ale podstata zůstává stále stejná a neměnná 🥧.
Regionální pekárny a cukrárny v okolí Vsetína či Zlína zažívají před Vánocemi obrovský nápor, protože poptávka po tomto svátečním pečivu rok od roku roste i u turistů. Vznikají dokonce soutěže o nejlepší štědrák, kde porota hodnotí nejen chuť a vláčnost těsta, ale především vizuální stránku a vyváženost jednotlivých vrstev 🏆. Je potěšující vidět, že i mladá generace se učí tento složitý recept od svých babiček, čímž zajišťuje, že tato sladká legenda z mapy gastronomie jen tak nezmizí.
Autor: VAŘÍM RÁD | FACEBOOK | INSTAGRAM
Fajn.blog | VÝLETY
