FAJN RECEPTY | U našich severních sousedů probíhají vánoční svátky trochu odlišně než u nás, přičemž největší důraz kladou na štědrovečerní večeři zvanou Wigilia. Tento slavnostní okamžik spojuje celé rodiny u jednoho stolu, kde se podává přesně dvanáct bezmasých pokrmů, které symbolizují dvanáct apoštolů i celkový počet měsíců v roce.
Zahájení večeře lámáním oplatků
Poláci usedají ke slavnostně prostřenému stolu tradičně až ve chvíli, kdy se na zimní obloze objeví první zářící hvězda, což je hluboce zakořeněný zvyk symbolizující Betlémskou hvězdu 🌟. Celá hostina začíná dojemným obřadem lámání oplatků, kdy si všichni členové rodiny vzájemně přejí pevné zdraví, štěstí a boží požehnání do nadcházejícího roku. Tento duchovní rozměr Vánoc je pro místní obyvatele naprosto zásadní, nepostradatelný a často provázený slzami dojetí, které stírají staré sváry 🙏.
Oplatky jsou obvykle předem posvěcené v kostele a symbolizují nejen chléb jako boží dar, ale také smíření, odpuštění a vzájemnou lásku mezi všemi přítomnými u stolu. Pod bílý ubrus se navíc vkládá trocha sena jako připomínka chudoby, ve které se narodil Ježíšek, a na stole vždy zůstává jedno prázdné místo pro nečekaného hosta.
Červený boršč s oušky
Jako úvodní chod se v drtivé většině polských regionů podává červený boršč, který vyniká svou specifickou, sytě rubínovou barvou a naprosto nezaměnitelnou sladkokyselou chutí 🍲. Tato čirá polévka se poctivě připravuje z domácího kvašeného řepného základu, což jí dodává potřebnou intenzitu a říz, který skvěle povzbudí žaludek před dalšími chody. V polévce nesmí v žádném případě chybět takzvaná ouška, což jsou drobné, ručně lepené těstovinové taštičky plněné jemnou směsí sušených hub nebo kysaného zelí 🥟.
V některých rodinách, zejména v lesnatých oblastech, se jako alternativa servíruje hustá houbová polévka se smetanou, která krásně voní po sušených hřibech pečlivě nasbíraných v místních hvozdech. Příprava tohoto chodu je často vnímána jako kulinářská zkouška dospělosti, protože vyvážit chutě není vůbec snadné.
Kapr připravený na různé způsoby
Stejně jako v naší české kotlině, i v Polsku hraje na štědrovečerním stole naprosto hlavní roli kapr, kterého místní kuchařky s láskou připravují na mnoho rozličných způsobů 🐟. Velmi oblíbený je klasicky smažený v trojobalu, ale v mnoha domácnostech se setkáte i s kaprem v rosolu se zeleninou nebo připraveným naslano na židovský způsob. Kromě této tradiční sladkovodní ryby se velké oblibě těší také sledi naložení v kvalitním oleji, husté smetaně nebo s cibulí, což je považováno za vynikající předkrm 🧅.
Rybí pokrmy jsou v katolickém Polsku stále považovány za postní jídlo, proto jich během večera můžete bez výčitek ochutnat hned několik variant a porovnat jejich chutě. Šupina z kapra se i zde schovává do peněženky, aby se člověka v příštím roce držely peníze a hojnost.
„Polská štědrovečerní tabule je důkazem toho, že i bezmasá strava může být neuvěřitelně bohatá, pestrá a chuťově vyvážená. Tradice dvanácti chodů sice zní jako velká výzva pro žaludek, ale díky lehkosti surovin se to dá zvládnout s grácií.“
Lupeňa POISSON
Pirohy se zelím a houbami
Žádná pořádná polská hostina by nebyla úplná bez tradičních pirohů, které se na Vánoce plní výhradně směsí jemného kysaného zelí a voňavých lesních hub 🥟. Těsto musí být vypracované tak, aby bylo tenké a vláčné, čímž v něm lépe vynikne poctivá náplň, která se v rodinách připravuje často i několik dní dopředu. Pirohy se po uvaření mohou ještě osmahnout na másle s cibulkou, což jim dodá křupavost a další vrstvu chuti, které nelze odolat 😋.
Často se na svátečním stole objevuje také samotné dušené zelí s hrachem, což je velmi starý slovanský pokrm, který dnes už z běžných jídelníčků téměř vymizel. Tyto moučné a zeleninové složky tvoří pevný a sytý základ večeře, který spolehlivě uspokojí chutě každého strávníka u stolu.
Sladká tečka s vůní máku
Po dlouhé sérii slaných chodů přichází konečně na řadu sladkosti, kterým jednoznačně dominuje kynutý závin zvaný makowiec, který je doslova napěchovaný mletým mákem, rozinkami a ořechy 🍰. Mák je v lidové tradici odjakživa symbolem hojnosti a plodnosti, proto se v dezerech rozhodně nešetří na jeho množství ani na kvalitě použitých surovin. Další vyhledávanou pochoutkou je staropolský perník, který musí v chladu zrát několik týdnů, aby získal tu správnou vláčnou konzistenci a kořeněnou chuť 🍯.
Ve východních částech země se dodnes podává kutia, což je sladká směs pšenice, máku, medu a různého sušeného ovoce, která má hluboký rituální význam. Cukroví v našem slova smyslu se peče méně, důraz se klade spíše na tyto hutné a syté koláče.
Kompot ze sušeného ovoce
K průběžnému zapíjení všech těch svátečních dobrot slouží speciální kompot uvařený z bohaté směsi sušeného ovoce, jako jsou švestky, jablka a hrušky 🍎. Tento nápoj, polsky zvaný „kompot z suszu“, má velmi specifickou, kouřovou vůni a temně hnědou barvu, která může neznalého cizince na první pohled trochu překvapit. Jeho hlavním a nejdůležitějším úkolem je podpořit trávení po náročné konzumaci tolika rozmanitých chodů během jednoho jediného večera 🥤.
Díky látkám obsaženým v sušeném ovoci a absenci přidaného cukru se člověk cítí po jídle lehčeji a může si v klidu vychutnat sváteční pohodu. Je to dokonalá tečka za bohatou večeří, která v sobě snoubí chutě léta a podzimu uchované na zimu.
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
