FAJN INSPIRACE | Štědrý den skrývá starodávné tradice, jejichž původ často neznáme. Odhalte s námi fascinující historii českých Vánoc sahající do středověku.
Večeře po první hvězdě
Štědrovečerní hostina je sice absolutním vrcholem celého svátečního dne, ale historicky jí předcházel velmi přísný a dlouhý půst, který trval až do magického okamžiku, kdy se na potemnělé obloze objevila první hvězda 🌟. Tento starodávný zvyk naši zbožní předkové striktně a bez výjimek dodržovali, protože následná hojnost vybraného jídla na stole symbolizovala nezbytnou prosperitu a úrodu pro nadcházející rok. Bylo naprosto klíčové a životně důležité, aby u svátečně prostřeného stolu seděl sudý počet strávníků, jinak mezi přítomnými panovala vážná a děsivá obava, že by se někdo cítil osamělý nebo do roka a do dne zemřel 🕯️.
Symbolika celé večeře spočívala především v pevné soudržnosti rodinné jednotky a magickém zajištění dobré úrody pro další zemědělskou sezónu. Dnes ji vnímáme hlavně jako bohatou hostinu, ale v minulosti šlo o posvátný rituál plný očekávání, ticha a pevných pravidel ohledně podávaného jídla i zasedacího pořádku rodiny 🍽️.
Cesta kapra na stůl
Ačkoliv dnes mylně považujeme smaženého kapra za naprostou a odvěkou klasiku, až do poloviny 19. století se na vánočních stolech našich prapředků mnohem častěji objevovali šneci, luštěniny nebo jiné druhy sladkovodních ryb 🐟. Masovou popularitu kapra v trojobalu nastartovala až legendární národní kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová, která tento chutný pokrm zpřístupnila i běžným měšťanům, protože kapr byl tehdy výrazně levnější než dravé ryby. Je naprosto fascinující, že náš milovaný a uctívaný bramborový salát je v české gastronomii vlastně úplnou novinkou, která se v tuzemských kuchyních masivně rozšířila až po druhé světové válce 🥔.
Recepty na tuto studenou přílohu k nám pravděpodobně dorazily z dalekého Ruska nebo sousední Vídně, jelikož předtím se ke kaprovi jedla spíše prostá bramborová kaše nebo nasládlá černá omáčka. Jde tedy o zajímavý marketingový a historický mix chutí, který dnes mylně považujeme za neotřesitelnou a prastarou tradici našich babiček 🎄.
Cukroví jako ochranná magie
Vánoční cukroví je pro nás dnes především sladkou pochoutkou k televizi, ale naši pověrčiví předkové ho pekli především pro jeho silnou ochrannou a magickou funkci během tajemného zimního slunovratu 🍪. Specifické tvary pečených zvířat měly magicky zajistit, že se domácí dobytek bude v příštím roce držet v dobré kondici a celému hospodářství se obloukem vyhnou zlé nemoci a neštěstí. Kruhové tvary pečiva naopak symbolizovaly životodárné Slunce, jehož návrat lidé v tomto temném období krátkých zimních dnů netrpělivě a s nadějí vyhlíželi ☀️.
Bylo také prastarým zvykem věšet kousky cukroví na ovocné stromy v sadu, což mělo hospodáři zaručit bohatou úrodu ovoce v následující vegetační sezóně. Toto úzké propojení jídla a magie jasně ukazuje, jak hluboce a pevně byli lidé spjati s přírodou a jejími přirozenými cykly.
„České Vánoce jsou fascinující směsí křesťanských tradic, lidové magie a tak trochu i marketingu z dob první republiky.
Lupeňa POISSON“
Proč dáváme blízkým dárky
Krásná tradice vzájemného obdarovávání má své hluboké kořeny v biblickém příběhu o Třech králích, kteří přinesli narozenému Ježíškovi vzácné dary v podobě zlata, kadidla a myrhy 🎁. Dnešní komerční podoba předávání darů, jak ji známe, se však ve společnosti upevnila až v průběhu 19. století jako projev čisté lásky a náklonnosti mezi členy rodiny. Původně byly dárky určeny téměř výhradně malým dětem, zatímco dospělí si dávali jen drobnosti nebo vůbec nic, aby nenarušili duchovní rozměr svátků 🧸.
Šlo o upřímné gesto radosti nad narozením dítěte a symbol rodinné soudržnosti, který se bohužel postupně proměnil v dnešní, někdy až zběsilou a vyčerpávající nákupní horečku. Hlavním smyslem Vánoc přesto naštěstí zůstává touha potěšit své blízké, zastavit se v čase a projevit jim svou hlubokou náklonnost ❤️.
Věštění budoucnosti z vody
Jelikož naši předkové žili v neustálé nejistotě a existenčních obavách z budoucnosti, staly se různé formy lidového věštění nedílnou součástí vánočních svátků 🔮. Rozkrajování čerstvého jablka je dodnes nejznámějším zvykem, kdy jasná hvězdička uvnitř jádřince znamená pevné zdraví a štěstí pro celou rodinu u stolu 🍎.
Naopak zjevení obávaného křížku děsilo všechny přítomné, protože neomylně předpovídalo těžkou nemoc nebo dokonce smrt v nadcházejícím kalendářním roce. Pouštění hořících lodiček ze skořápek ořechů ve velkém lavoru s vodou určovalo, zda dotyčný člen rodiny zůstane v bezpečí doma, nebo se vydá na cesty do světa 🕯️. Tyto drobné rituály pomáhaly prostým lidem vyrovnat se se strachem z neznáma a dávaly jim tolik potřebnou naději na lepší zítřky.
Autor: VAŘÍM RÁD | FACEBOOK | INSTAGRAM
Fajn.blog | VÝLETY
