FAJN INSPIRACE | Výběr správné odrůdy rozhoduje o kvalitě budoucího moku. Pro malopěstitele představují ideální volbu odolné PIWI odrůdy.
Historie šlechtění evropské révy
Tradiční evropská réva vinná, botanicky označovaná jako Vitis vinifera, poskytuje sice vína špičkové světové kvality, ale pro drobného pěstitele bez mechanizace přináší značná rizika spojená s vysokou náchylností k houbovým chorobám. Vše se dramaticky změnilo v 19. století, kdy byla do Evropy ze zámoří nešťastnou náhodou zavlečena mšička révokaz, která v krátkém čase téměř zlikvidovala veškeré tehdejší vinice a donutila vinaře hledat zcela nová agrotechnická řešení.
Pěstitel se dnes musí hned na začátku strategicky rozhodnout, zda zvolí klasické odrůdy vyžadující intenzivní chemickou ochranu, nebo moderní interspecifické křížence, které jsou geneticky vybaveny pro přežití bez postřiků. Podle dostupných vinařských dat z roku 2024 se právě trend udržitelného pěstování bez tvrdé chemie stává naprosto dominantním směrem v celém zájmovém malovinařství. Klasické odrůdy jako Ryzlink vlašský, Müller Thurgau či Veltlínské zelené vyžadují v průměrném roce šest až deset chemických zásahů, což je pro zahradní pěstování v těsné blízkosti obydlí často neakceptovatelné riziko.
Odolné odrůdy mění hru
Jediným logickým řešením pro domácí malovýrobu vína jsou takzvané PIWI odrůdy, což je zavedená zkratka z německého termínu „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“, tedy odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností vůči houbovým chorobám a plísním. Tyto unikátní rostliny vznikly složitým a dlouhodobým křížením ušlechtilých evropských odrůd s odolnými americkými a asijskými druhy révy, přičemž hlavním cílem bylo zachovat senzorickou kvalitu vína a zároveň získat geny rezistence.
Díky mravenčí práci šlechtitelů v Německu i v České republice dnes existují biologické materiály, které vyžadují během vegetace pouze minimální nebo dokonce vůbec žádnou chemickou ochranu proti padlí a plísni révové. Investice do těchto specifických sazenic se vám mnohonásobně vrátí nejen v přímé finanční úspoře za drahé fungicidy, ale především v produkci zdravých a čistých hroznů bez jakýchkoliv reziduí pesticidů. Je nutné důrazně podotknout, že se v žádném případě nejedná o geneticky modifikované organismy, nýbrž o výsledek klasického šlechtění rostlin trvajícího desítky let.
Bílé hrozny pro začátečníky
Pro výrobu kvalitního bílého vína v našich klimatických podmínkách momentálně naprosto dominuje odrůda Solaris, která vyniká extrémní cukernatostí hroznů a velmi raným dozráváním už v první polovině září, což je pro severnější oblasti klíčové. Tato odrůda je schopna pravidelně dosahovat přívlastkových kvalit i v okrajových vinařských oblastech a je navíc vysoce odolná vůči zimním mrazům i běžným chorobám listové plochy.
Další skvělou a ověřenou volbou je Hibernal, který dává vína typově podobná odrůdám Ryzlink rýnský či Sauvignon a vyznačuje se velmi výraznou ovocnou aromatikou s tóny broskví, citrusů a černého rybízu. Pro pěstitele hledající absolutní bezúdržbovost se nabízí i novější odrůda Johanniter, která je geneticky příbuzná s Ryzlinkem a poskytuje harmonická, plná vína s jemnou kyselinkou a pevnou strukturou. Při výběru konkrétní bílé odrůdy musíte vždy bezpodmínečně zohlednit „Sumu aktivních teplot“ ve vaší lokalitě, kterou jsme podrobně probírali a analyzovali v minulém článku tohoto seriálu.
Červené víno vyžaduje slunce
Milovníci hutného červeného vína musí být při výběru sazenic mnohem obezřetnější, protože modré hrozny obecně vyžadují delší vegetační dobu a podstatně více slunečního svitu k dokonalému vyzrání barviv a taninů ve slupce. Mezi absolutní špičku v odolných moštových odrůdách patří Cabernet Cortis, který dává temná, extraktivní vína s charakterem jižních typů, vysokým obsahem alkoholu a kořenitou dochutí po lesním ovoci. Velmi populární a rozšířená je také odrůda Regent, která byla vyšlechtěna ve výzkumném ústavu Geilweilerhof a poskytuje vína sytě červené barvy s nižší kyselinou, připomínající vína z oblasti Rhôny.
V chladnějších a vyšších oblastech může být zajímavou alternativou Rondo nebo Marechal Foch, které dozrávají o poznání dříve a netrpí tolik nebezpečnými jarními mrazíky, které dokáží zničit celou úrodu. Pamatujte na zásadní pravidlo, že pro výrobu kvalitního červeného vína je nutné nechat hrozny na keři co nejdéle, ideálně až do poloviny října.
Nepodceňujte výběr správné podnože
Samotná odrůda je však jen polovinou pěstitelského úspěchu, protože neméně důležitý, ač často opomíjený, je výběr správné podnože, na které je ušlechtilá část rostliny naroubována. Vzhledem k trvalé přítomnosti karanténního škůdce jménem Daktulosphaira vitifoliae (mšička révokaz) v evropských půdách nelze v žádném případě sázet pravokořenné sazenice, které by tento škůdce během několika let zahubil.
Nejčastěji se v prodeji setkáte s osvědčenými podnožemi Kober 5BB nebo SO4, které vznikly křížením amerických druhů révy a zásadně ovlivňují bujnost růstu keře i jeho odolnost vůči suchu. Podnož Teleki 5C je vhodná spíše do lehčích a sušších půd a podporuje dřívější dozrávání hroznů, zatímco Craciunel 2 velmi dobře snáší i vyšší obsah aktivního vápna v půdě. Při nákupu sazenic ve školce vždy vyžadujte přesnou informaci o použité podnoži, protože špatná volba může vést k tomu, že keř bude na vašem specifickém pozemku pouze živořit.
V dalším díle se zaměříme na čas sadby a prostředí, kam umístíme svůj vinohrad. Sledujte nás!
Autor: VAŘÍM RÁD | FACEBOOK | INSTAGRAM
Fajn.blog | VÝLETY
