LIBERTE NEWS | Ministr Macinka vystupuje jako věrný klon Václava Klause a ignoruje zjevná fakta. Jeho arogantní popírání klimatických změn ohrožuje naši mezinárodní pověst i budoucnost.
Klon bývalého prezidenta Klause
Současné vystupování, kterým se na veřejnosti i v útrobách úřadů prezentuje nový ministr Petr Macinka, nenechává nikoho na pochybách, že jeho mentálním vzorem není nikdo jiný než exprezident Václav Klaus. Jeho styl řízení resortů připomíná spíše absolutistickou monarchii než demokratickou správu věcí veřejných, přičemž jakýkoli oponentní názor je okamžitě dehonestován jako neomarxistický blud či aktivistický nesmysl. Macinka si do ministerského křesla přinesl rétoriku Institutu Václava Klause, která je založena na přesvědčení o vlastní neomylnosti a hlubokém pohrdání expertními stanovisky, pokud se neshodují s jeho ideologickým viděním světa.
Tento přístup „já nebo nikdo“ vytváří toxickou atmosféru, ve které se odborná debata stává nemožnou, protože ministr považuje kompromis za projev slabosti a neschopnosti prosadit svou jedinou pravdu. Je děsivé sledovat, jak se Česká republika vrací k překonanému stylu 90. let, kdy ideologie volného trhu bez přívlastků měla údajně vyřešit i problémy, které jsou ryze přírodovědné povahy.
Popírání reality navzdory faktům
Nejviditelnějším důkazem ministrovy odtrženosti od reality je jeho postoj ke klimatickým změnám, který v posledních dnech ilustruje i satirická grafika kolující po sociálních sítích s jeho fotografií a nápisem „Žádné není“. Zatímco data z meteorologických stanic v Alpách jasně ukazují na úbytek přirozené sněhové pokrývky a nutnost masivního technického zasněžování, ministr životního prostředí tyto fyzikální jevy bagatelizuje s úsměvem, který mrazí více než chybějící zima. Pro Macinku a jeho stranu Motoristé sobě představuje uznání globálního oteplování ideologickou prohru, a proto raději popřou to, co vidí každý lyžař na vlastní oči, než aby připustili nutnost adaptace.
Tento postoj není jen úsměvnou bizarností, ale přímým ohrožením strategického plánování státu v oblasti vodního hospodářství a zemědělství, které se bez reálných dat neobejde. Je absurdní, že v čele Ministerstva životního prostředí stojí člověk, který základní agendu svého resortu považuje za levicový konstrukt určený k omezování osobní svobody řidičů spalovacích motorů.
Rozvrat klíčových státních úřadů
Pod vedením Petra Macinky dochází k bezprecedentní personální a strukturální devastaci, která zasáhla jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak jím dočasně řízený resort životního prostředí. Odborníci, kteří se problematikou klimatu či evropské agendy zabývali desítky let, jsou nahrazováni loajálními kádry, jejichž jedinou kvalifikací je často pouze sdílení skeptického pohledu na Evropskou unii a odpor k progresivním tématům.
Sloučení sekcí ochrany klimatu a životního prostředí není snahou o efektivitu, jak se nám ministr snaží namluvit, ale cílenou likvidací agendy, která je trnem v oku průmyslovým lobby a ideologům z okolí Václava Klause. Tento manažerský styl, kdy se instituce podřizují momentálnímu politickému zadání jedné strany bez ohledu na kontinuitu státní správy, vede k paralyzování úřadů a ztrátě institucionální paměti. Pokud bude tento trend pokračovat, zbudou z kdysi funkčních ministerstev jen vyprázdněné schránky sloužící k propagaci politického marketingu strany Motoristé sobě.
Ostuda před celým světem
Zahraničněpolitická orientace naší země se pod taktovkou ministra Macinky stává nesrozumitelnou a pro naše západní spojence v mnoha ohledech naprosto nepřijatelnou a bizarní. Zatímco celý vyspělý svět hledá cesty k udržitelnosti a energetické bezpečnosti skrze moderní technologie, český ministr zahraničí na mezinárodních fórech vystupuje jako fosilní relikt popírající konsenzus vědecké obce. Tato izolace České republiky v rámci struktur NATO a EU nás posouvá na periferii, kde nás nikdo nebude brát vážně při vyjednávání o opravdu důležitých bezpečnostních či ekonomických zájmech.
Představa, že ministr zahraničí poučuje své protějšky o tom, že Green Deal je marxistické spiknutí, zatímco naše ekonomika zoufale potřebuje modernizaci, je tragikomická a diplomaticky sebevražedná. Macinkova snaha zalíbit se domácímu radikálnímu voliči tak přímo poškozuje postavení našeho státu na mezinárodní scéně a dělá z nás nedůvěryhodného partnera.
Nebezpečný hazard s budoucností
Celkové působení Petra Macinky ve vládě není jen epizodou jednoho politického cyklu, ale nebezpečným hazardem s dlouhodobou prosperitou a stabilitou naší společnosti i krajiny. Ignorování environmentálních rizik ve jménu ideologické čistoty „klausismu“ povede k tomu, že Česká republika zaspí dobu a stane se skanzenem zastaralých technologií a myšlenkových postupů. Politika typu „po nás potopa“ – a v kontextu klimatických změn to může platit doslova – je nezodpovědná vůči mladé generaci, která bude důsledky dnešních rozhodnutí, nebo spíše nerozhodnutí, nést na svých bedrech.
Je nezbytné, aby občanská společnost a nezávislá média neustále konfrontovaly ministra Petra Macinku a celou vládu s tvrdými daty a nenechaly se umlčet arogantním vystupováním moci. Pokud nyní rezignujeme na obranu faktů a odbornosti, probudíme se za pár let v zemi, kde sice budeme moci jezdit starými diesely, ale nebudeme mít v čem žít.
Lupeňa POISSON | newsliberte@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
