EKOLOGIE | Data Českého statistického úřadu jasně ukazují, že celková produkce komunálního odpadu ve Zlínském kraji v roce 2024 meziročně vzrostla o tisíce tun materiálu. Každý obyvatel regionu tak průměrně vyhodil do popelnic téměř pět set kilogramů různého smetí, což potvrzují aktuální tabulky úřadů pro letošní rok.

Produkce odpadů Zlínského kraje

Podle ověřených výkazů vyprodukovali obyvatelé Zlínského kraje v roce 2024 celkem 284 319 tun komunálního odpadu. Oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o více než 22 000 tun, což statisticky představuje významnou odchylku v produkci celého regionu. Přepočet na jednoho obyvatele ukazuje hodnotu 490,9 kilogramu, což je o několik kilogramů více než v předchozím sledovaném období roku 2023.

Tento rostoucí trend kopíruje situaci v celé České republice, kde spotřeba domácností meziročně stoupá. Region přesto zůstává na špici v ekologii, neboť vykazuje třetí nejnižší produkci po Libereckém kraji a hlavním městě Praze. Data zveřejnil Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě o stavu životního prostředí v regionech.

Srovnání krajů v republice

Celková produkce komunálního odpadu ve státě dosáhla v roce 2024 hodnoty 5,9 milionu tun, což představuje celkový meziroční nárůst objemu. Průměrný občan České republiky tak v tomto období vyprodukoval 540,8 kilogramu odpadků, tedy výrazně více než průměrný obyvatel na východě Moravy. Nejhůře dopadl Moravskoslezský kraj, kde na jednoho obyvatele připadla rekordní a alarmující hodnota přesahující 651 kilogramů komunálního odpadu ročně.

Rozdíly mezi regiony jsou dány odlišnou strukturou průmyslu, kupní silou obyvatelstva v daném kraji a nastavením systémů sběru. Statistiky nezahrnují černé skládky, které eviduje Česká inspekce životního prostředí v samostatných správních řízeních. Praha si vede lépe díky specifickému systému spalování a energetického využití, který snižuje objem skládkování.

Modernizace teplárny Uherské Hradiště

V souvislosti se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu, který vstoupí v platnost v roce 2030, připravují města rozsáhlé modernizace. Společnost CTZ v místní části Mařatice v Uherském Hradišti již nahradila spalování uhelného prachu zemním plynem, aby snížila ekologickou zátěž. Tento krok výrazně snížil emise prachu a oxidu uhličitého v ovzduší v dané lokalitě, což ocenili místní obyvatelé i ekologové.

Další fází má být výstavba zařízení na energetické využití odpadu ZEVO, které by zajistilo stabilní dodávky tepla pro místní domácnosti. Projekt za stovky milionů korun již získal kladné stanovisko EIA, avšak investoři stále prověřují i jiné technologické varianty. Proti záměru spalovny se v minulosti postavil místní spolek Čisté Hradiště a část veřejnosti, která se obává dopravní zátěže.

Legislativa a konec skládkování

Evropská legislativa i národní zákony tlačí samosprávy k rychlému odklonu od skládkování směrem k recyklaci a energetickému využití surovin. Rok 2030 je pro obce a města v České republice kritickým milníkem, po kterém již nebude legálně možné ukládat neupravený odpad na skládky. Zlínský kraj se na tuto zásadní změnu připravuje podporou projektů, které zvyšují kapacity pro třídění a zpracování druhotných surovin.

Analýzy ukazují, že bez zařízení typu ZEVO nebo bioplynových stanic nebude možné udržet ceny za svoz odpadu na přijatelné úrovni. Odborníci z Ministerstva životního prostředí varují, že pouhé třídění nebude stačit k tomu, aby se region vyhnul sankcím. Evropská unie vyžaduje recyklaci 65 procent komunálního odpadu do roku 2035, což je velmi ambiciózní cíl.

Ekonomické dopady na občany

Rostoucí množství odpadu přináší logicky vyšší náklady na jeho svoz a likvidaci, což se následně promítá do poplatků pro občany. V roce 2025 musely radnice ve Zlínském kraji upravit ceníky, aby byly schopny pokrýt rostoucí výdaje svozových firem a skládek. Města jako Vsetín, Kroměříž nebo Zlín hledají cesty, jak tento ekonomický tlak na rozpočty domácností alespoň částečně zmírnit.

Pokud lidé důsledně třídí papír, sklo a plasty do barevných kontejnerů společnosti EKO-KOM, snižují objem černé popelnice a šetří své peníze. Data za uplynulý rok naznačují, že prostor pro zlepšení morálky je stále značný, zejména u bioodpadu. Poplatek za odpady se v některých obcích přiblížil k hranici 1200 korun na osobu, což je zákonné maximum.