LIBERTE NEWS | Americká administrativa fakticky přebírá kontrolu nad venezuelským nerostným bohatstvím a zcela obchází místní vládu v Caracasu. Prezident Spojených států otevřeně prohlásil, že o těžebních právech rozhodne pouze Washington, což vyvolává vážné otázky ohledně mezinárodního práva a suverenity latinskoamerické země.

Konec suverenity venezuelského státu

Donald Trump na schůzce s ropnými magnáty oznámil bezprecedentní krok v dějinách moderní diplomacie. Spojené státy budou přímo rozhodovat o tom, kdo smí těžit v Orinockém pásu, kde leží největší prokázané zásoby ropy na světě. Vláda v Caracasu byla z tohoto rozhodovacího procesu zcela a demonstrativně vyloučena.

Americký prezident zástupcům firem jako ExxonMobil a Chevron řekl jasně: „Jednáte přímo s námi, s Venezuelou vůbec nejednáte.“ Tímto krokem Washington fakticky degradoval tento jihoamerický stát na úroveň ekonomického protektorátu bez vlastní vůle. Trump argumentuje tím, že jedině USA dokáží v regionu zajistit bezpečnost investic.

Povinné nákupy amerického zboží

Finanční stránka celé operace připomíná model nucené správy a vyvolává pochybnosti právních expertů. Výnosy z prodeje ropy nebudou plynout do venezuelského rozpočtu, ale na speciální účty pod přísnou kontrolou Spojených států. Z těchto prostředků nebude mít místní vláda možnost volně utrácet.

Za tyto peníze si bude moci Venezuela nakoupit výhradně zboží vyrobené v USA, jako jsou léky, potraviny nebo zemědělská technika. Trump tím chce donutit zemi k masivnímu odběru amerických produktů a zároveň srazit globální ceny ropy pod 50 dolarů.

Právo silnějšího v praxi

Z pohledu mezinárodního práva jde o vysoce kontroverzní krok, který hraničí s porušením Charty OSN o suverenitě států. Washington však využívá mocenského vakua po zadržení Nicoláse Madura a argumentuje ochranou globálního trhu před vlivem Číny a Ruska. Právní rámec je nahrazen silou námořnictva.

Americké vojenské složky již aktivně vymáhají nová pravidla přímo na moři. Dne 7. ledna byl zadržen tanker Marinera plující pod ruskou vlajkou, což potvrzuje vojenský rozměr celé akce. Spojené státy tímto způsobem fyzicky brání vývozu suroviny mimo svůj dohled a kontrolu.

Ropné firmy investují miliardy

Bílý dům tlačí na ropné giganty, aby do zchátralé venezuelské infrastruktury okamžitě investovali až 100 miliard dolarů. Cílem je rapidní navýšení těžby, které by srazilo ceny energií pro americké spotřebitele. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová se ocitá v roli statisty.

Tento postup vytváří nový precedent v mezinárodních vztazích roku 2026, kdy ekonomické zájmy velmoci přebíjejí státní suverenitu. Pokud se tento model „ropa za zboží“ udrží, stane se Venezuela de facto ekonomickou kolonií Washingtonu.