LIBERTE NEWS | Evropský komisař pro obranu otevřeně varuje členské státy před reálným scénářem, kdy Spojené státy americké přestanou garantovat bezpečnost starého kontinentu. V reakci na tyto zásadní geopolitické změny proto vyzývá k okamžitému vybudování plnohodnotné společné evropské armády, která by byla schopna samostatně čelit ruské hrozbě.

Plán na stotisícovou armádu

Nový eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius přišel s radikálním návrhem, který má zásadně změnit bezpečnostní architekturu Evropy. Na bezpečnostní konferenci ve Švédsku představil plán na vytvoření stálé evropské armády, která by čítala sto tisíc vojáků. Tato síla by měla být plně integrovaná a schopná okamžitého nasazení bez zdlouhavého schvalování v jednotlivých parlamentech.

Podle komisaře již nestačí pouze koordinovat národní armády, ale Evropská unie musí disponovat vlastní údernou silou. Kubilius zdůrazňuje, že současný roztříštěný model je v případě rychlého konfliktu neefektivní. Cílem je vytvořit strukturu, která nebude závislá na vnější pomoci a bude schopna bránit hranice sedmadvacítky.

Příprava na konec aliance

Důvodem pro tato bezprecedentní opatření je reálná obava z budoucího vývoje v Severoatlantické alianci. Kubilius varuje, že se Evropa musí urychleně připravit na možnost, kdy Spojené státy pod vedením nové administrativy výrazně omezí svou přítomnost na kontinentu. Strategický zájem Washingtonu se totiž stále více přesouvá směrem k Číně a Pacifiku.

Tento odklon by mohl znamenat faktický konec bezpečnostních garancí, na které se Evropa spoléhala od konce druhé světové války. Pokud by došlo k „rozvodu“ s USA, členské státy by zůstaly proti agresivnímu Rusku osamoceny. Komisař proto naléhá, aby se obranná unie stala absolutní prioritou ještě předtím, než tato krize nastane.

Nutná změna rozhodovacích procesů

Součástí Kubiliusova plánu není jen samotné vojsko, ale i reforma politického řízení obrany. Navrhuje zřízení Evropské bezpečnostní rady, která by převzala kompetence v oblasti strategického plánování a krizového řízení. Tento orgán by měl pravomoc rozhodovat o nasazení společných sil bez nutnosti jednomyslného souhlasu všech, což je dnes hlavní brzdou akceschopnosti Bruselu.

Tento krok by vyžadoval zásadní změnu unijních smluv a přenos části suverenity z národní na evropskou úroveň. Kubilius však argumentuje tím, že tváří v tvář hrozbám, jako je válka na Ukrajině, je současný systém neudržitelný. Bez centralizovaného velení zůstane Evropa jen ekonomickým obrem na hliněných vojenských nohou.

Reakce na hrozby z východu

Argumentace pro vznik armády se opírá o zpravodajská data týkající se ruského zbrojení. Kreml převedl svou ekonomiku na válečný režim a v roce 2026 investuje do armády rekordní sumy, které převyšují kapacity mnoha evropských států dohromady. Ruská hrozba podle komisaře není dočasná, ale dlouhodobá a existenciální.

Evropský obranný průmysl zatím nedokáže pokrýt ani potřeby vlastních armád, natož masivní podporu spojenců. Vytvoření společného trhu se zbraněmi a sjednocení armádních zakázek má tento deficit odstranit. Pokud členské státy nezačnou jednat okamžitě, může být podle Kubiliuse na vybudování obranyschopnosti pozdě.