LIBERTE NEWS | Sinoložka Olga Lomová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus detailně popsala, jak se Pekingu postupně daří měnit mezinárodní pravidla a budovat sféry vlivu. Její analýza potvrzuje, že ačkoliv Donald Trump čínské plány aktuálně komplikuje, dlouhodobá strategie komunistického režimu zůstává neměnná a cílevědomá.
Plány na získání Tchaj-wanu
Odbornice na Dálný východ Olga Lomová nepředpokládá, že by Čína v nejbližší době zvolila přímý vojenský útok na ostrovní stát Tchaj-wan. Mnohem pravděpodobnější je podle ní strategie hybridní války, která má za cíl rozvrátit důvěru tamních obyvatel v jejich demokratickou vládu. Režim prezidenta Si Ťin-pchinga sází na dlouhodobé podkopávání stability, nikoliv na scénář rychlé invaze, jakou jsme viděli jinde.
Cílem Pekingu je přesvědčit svět i samotné Tchajwance, že sjednocení je nevyhnutelný historický proces, kterému nemá smysl vzdorovat. Vojenské kapacity pro případný útok, o kterém se spekuluje v souvislosti s rokem 2027, slouží primárně jako nástroj politického nátlaku a zastrašování. Skutečná válka by totiž mohla ohrozit i samotnou komunistickou stranu, což si vedení země nemůže dovolit.
Trumpovy kroky mění hru
Ačkoliv má Peking své plány nalajnované na desetiletí dopředu, nepředvídatelná politika Donalda Trumpa jim dělá takzvanou čáru přes rozpočet. Obchodní války a cla, která Spojené státy americké zavádějí, nutí komunistické vedení improvizovat a hledat nové cesty k prosazení vlivu. Čínští stratégové musí neustále přepisovat své taktiky, aby se vyhnuli hlubší ekonomické krizi.
Přesto se Čínská lidová republika nevzdává své ambice stát se globální supervelmocí, která bude určovat pravidla hry pro celý svět. Ekonomické potíže, které trápí například Írán, jsou pro čínské vedení varováním, aby si udrželo vnitřní stabilitu a kontrolu. Pokud by totiž došlo k výraznému propadu životní úrovně, mohlo by to vyvolat nepokoje, kterých se režim bojí nejvíce.
Vnitřní nejistota čínského režimu
Navenek působí asijská velmoc Čína velmi sebevědomě, ale uvnitř panuje mezi stranickými špičkami značná nervozita a strach z vlastních občanů. Dokazuje to masivní nárůst cenzury a propagandy, který nastal po roce 2012, kdy se moci chopilo současné vedení. Systém se snaží monitorovat každý krok obyvatel, aby předešel jakékoliv formě organizovaného odporu.
Režim se snaží potlačit jakýkoliv náznak nespokojenosti v zárodku, protože se obává scénáře, jaký vidíme v jiných totalitních státech. Olga Lomová upozorňuje, že tvrdá represe je paradoxně důkazem křehkosti systému, který se bojí ztráty kontroly nad společností. I malý ekonomický výkyv by mohl spustit řetězovou reakci, kterou by centrální vláda nemusela zvládnout.
Budoucnost nového světového řádu
Snaha o přebudování mezinárodního řádu je podle sinoložky Lomové dlouhodobým a neměnným cílem čínské zahraniční politiky. Zatímco Západ často řeší krátkodobé krize, Peking trpělivě buduje své klientské sítě v rozvojových zemích a posiluje vliv. Tato strategie „vytváření závislosti“ se ukazuje jako velmi efektivní nástroj pro získávání globální podpory.
Je otázkou, zda se demokratickému světu v čele s USA podaří tento trend zvrátit, nebo zda se budeme muset přizpůsobit novým pravidlům. Jisté je, že rok 2027 je často zmiňován jako milník, kdy má být čínská armáda připravena na velké operace. Do té doby bude Čína pravděpodobně pokračovat v testování hranic toho, co jí mezinárodní společenství dovolí.
Zdroj: YouTube – Osobnost Plus, iROZHLAS.cz – Čína a globální vedení
Lupeňa POISSON | newsliberte@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
