TRADICE | Naši moudří předkové velmi bedlivě sledovali zimní počasí, protože na něm přímo závisela jejich budoucí úroda a přežití. Tato známá pranostika upozorňuje na nebezpečí suchých holomrazů, které pro půdu a ozimy představují mnohem větší hrozbu než hluboký sníh.
Význam rčení o prášení
Vizuální podoba tohoto rčení („Když se v lednu práší“) popisuje situaci, kdy krajinu nepokrývá souvislá a těžká vrstva sněhu. Místo toho je sníh buď vymrzlý na prach, který vítr snadno rozfouká, nebo je pole zcela holé a práší se z promrzlé hlíny.
Pro zemědělce na Valašsku i Slovácku to byla vždy velmi špatná zpráva. Sníh totiž funguje jako izolační peřina, která chrání zaseté ozimy před spálením mrazem. Pokud tato ochrana chybí, úroda je na celé Moravě v ohrožení.
Důsledky pro sýpky
Druhá část pranostiky zní: „…v sýpkách se straší“ (případně „bude v sýpkách prázdno“). To přímo odkazuje na neúrodu, která po takové zimě obvykle následovala. Kromě vymrznutí rostlin totiž absence sněhu znamená i nedostatek vláhy na jaře.
Při tání sněhu se voda pomalu vsakuje do půdy a doplňuje zásoby podzemních vod, což je klíčové pro start vegetace. Suchá a prašná zima tedy v minulosti často znamenala hlad a bídu. Dnes nám hladomor nehrozí, ale pro přírodu a zemědělce je sněhová pokrývka stále požehnáním, ať už na Zlínsku nebo jinde.
Slovo týdne z nářečí
S tématem sněhu souvisí i krásné valašské slovo, které se dnes už z běžné mluvy téměř vytratilo. Znáte výraz křapach? Označuje specifický typ sněhu, který vlivem oblevy a následného mrazu na povrchu ztvrdl.
Vytvořil se na něm ledový škraloup (krusta), který byl tak pevný, že unesl i dospělého člověka, aniž by se probořil. Chůze po takovém sněhu vydávala typický křapavý zvuk, odtud název křapach. Kéž bychom se letos na Valašsku dočkali pořádného sněhu a ne jen toho, co se práší.
Pohled moderní meteorologie dnes
I moderní věda a klimatologie dávají starým pranostikám v tomto případě za pravdu a potvrzují jejich platnost. Takzvané holomrazy, kdy teploty klesají hluboko pod nulu bez sněhové pokrývky, skutečně poškozují kořenový systém rostlin. Sníh naopak funguje jako dokonalý izolant, pod kterým může být teplota až o několik stupňů vyšší než v okolním vzduchu.
Zároveň je sníh nejdůležitější zásobárnou vody pro jarní tání, které doplňuje hladinu podzemních vod v krajině. Pokud v lednu jen „práší“, tedy sněží málo nebo je suchý mráz, hrozí na jaře sucho. Moudrost našich předků z Valašska je tak i v dnešní digitální době stále překvapivě aktuální.
Zdroj: Valašské muzeum v přírodě, České tradice
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
