LIBERTE NEWS | Americký prezident formálně ustavil novou organizaci, která pod rouškou mírových snah legalizuje přesun zmrazených ruských aktiv do nového fondu pod jeho přímou kontrolou. Tento kontroverzní mechanismus umožňuje Kremlu nakupovat si mezinárodní vliv za peníze, které měly být původně použity na reparace pro válkou zničenou Ukrajinu.

Miliardové vstupné pro vyvolené

Donald Trump v kongresovém centru ve švýcarském Davosu představil projekt, který kritici označují za privatizaci světové diplomacie. Nově vzniklá Rada míru (Board of Peace) má fungovat jako exkluzivní klub, kde je členství podmíněno složením astronomické částky. Každý stát, který chce zasednout u stolu a rozhodovat o globálním dění, musí do fondu vložit minimálně jednu miliardu dolarů.

Tento model fakticky nahrazuje demokratické principy OSN systémem „zaplať a rozhoduj“, kde hlavní slovo mají ti nejbohatší. Americký prezident se jmenoval předsedou této organizace, což mu dává bezprecedentní kontrolu nad obrovským balíkem peněz. Oficiálním cílem je sice obnova Pásma Gazy, ale struktura fondu vyvolává vážné otázky o transparentnosti toků financí.

Legalizace zmrazených ruských aktiv

Nejkontroverznějším bodem celého schématu je zapojení Ruské federace, která se stává klíčovým donorem, aniž by musela sáhnout do vlastního rozpočtu. Vladimir Putin oznámil, že požadovanou miliardu uhradí z ruských aktiv, která byla dosud zmrazena na účtech ve Spojených státech. Bílý dům s tímto postupem souhlasil, čímž fakticky prolomil vlastní sankční režim.

Místo toho, aby tyto prostředky propadly ve prospěch obětí války na Ukrajině, poslouží nyní Moskvě jako vstupenka do elitního klubu. Kreml si tak za peníze, ke kterým neměl přístup, kupuje politickou rehabilitaci a vliv na Blízkém východě. Celá transakce působí jako promyšlený „tunel“, kdy se sankcionované peníze přelijí do fondu spravovaného Trumpovými lidmi.

Klub přátel autoritářských režimů

Složení zakládajících členů Rady míru jasně ukazuje, jakým směrem se bude nová světová politika ubírat. Vedle amerického prezidenta usedli politici jako maďarský premiér Viktor Orbán nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Nechyběl ani argentinský prezident Javier Milei, zatímco tradiční západní demokracie zůstaly stranou.

Česká republika ani většina států Evropské unie pozvánku do tohoto spolku neobdržela, což naznačuje izolaci Bruselu. Tento nový formát diplomacie upřednostňuje silné vůdce a rychlé obchody před zdlouhavým vyjednáváním o lidských právech. V seznamu členů figurují i státy jako Saúdská Arábie či Uzbekistán, což jen potvrzuje pragmatický a cynický charakter celé iniciativy.

Obchod na úkor Ukrajiny

Zatímco se v Davosu podepisovaly zakládající listiny, v Moskvě probíhala jednání, která mohou mít fatální dopad na Kyjev. Trumpův zeť Jared Kushner a zvláštní vyslanec Steve Witkoff jednali s ruskými představiteli o širší dohodě. Existuje důvodné podezření, že uvolnění zmrazených aktiv pro Trumpův fond je jen částí handlu za ústupky na ukrajinské frontě.

Peníze „pro Palestinu“ tak mohou být ve skutečnosti cenou za to, že USA omezí svou podporu Volodymyru Zelenskému. Hamás sice dostal ultimátum ke složení zbraní, ale geopolitická hra se hraje o mnohem vyšší sázky. Vznik Rady míru tak může paradoxně znamenat legalizaci ruských zisků a obětování zájmů menších států ve prospěch velmocenských dohod.

Struktura Rady míru (Board of Peace), kterou Donald Trump založil v Davosu 22. ledna 2026, sestává z několika úrovní vedení a členských států. Předsedou s neomezeným mandátem je sám Donald Trump.

Hlavní výkonný výbor (Executive Board)

Tento úzký kruh sedmi členů je zodpovědný za strategický dohled a implementaci mírového plánu v Gaze:

Marco Rubio – ministr zahraničí USA.
Jared Kushner – Trumpův zeť a poradce pro Blízký východ.
Tony Blair – bývalý britský premiér.
Steve Witkoff – zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ.
Ajay Banga – prezident Světové banky.
Marc Rowan – miliardář a generální ředitel společnosti Apollo Global Management.
Robert Gabriel – zástupce poradce pro národní bezpečnost USA.

Gaza Executive Board (Technokratický orgán)

Tento výbor se zaměřuje na každodenní správu a rekonstrukci Gazy. Mezi klíčové postavy patří:

Nickolay Mladenov – vysoký představitel pro Gazu (bývalý vyslanec OSN).
Hakan Fidan – turecký ministr zahraničí.
Hassan Rashad – šéf egyptské rozvědky.
Reem Al-Hashimy – ministryně SAE.
Ali Al-Thawadi – katarský diplomat.
Yakir Gabay – izraelský podnikatel.

Členské státy a lídři

K Radě míru se k dnešnímu dni připojilo přes 20 zemí, které jmenovaly své zástupce nebo podepsaly chartu:

Izrael: Benjamin Netanjahu.
Maďarsko: Viktor Orbán.
Argentina: Javier Milei.
Saúdská Arábie: Faisal bin Farhan Al-Saud (ministr zahraničí).
Turecko: Hakan Fidan (ministr zahraničí).
Egypt: Abdel-Fattah el-Sissi.
Katar: Sheikh Mohammed bin Abdul Rahman Al Thani (premiér).
SAE: Khaldoon Al Mubarak.
Další potvrzení členové: Bělorusko (Alexander Lukašenko), Kazachstán, Uzbekistán, Indonésie, Vietnam, Jordánsko, Pákistán, Kosovo, Arménie a Ázerbájdžán.

Některé evropské země jako Francie, Norsko, Švédsko a Slovinsko účast odmítly, stejně jako Velká Británie, jejíž ministryně zahraničí Yvette Cooper potvrdila, že se Londýn k iniciativě nepřipojí.