Udával STB, ničil lidem životy. Dnes řídí kulturu. Cynismus Babišovi vlády

LIBERTE NEWS | Česko má v lednu 2026 novou vládu a s ní i pořádně hořkou pachuť v ústech. Křeslo ministra kultury obsadil Oto Klempíř (za Motoristé). Muž, který se proslavil jako textař J.A.R., má ale v životopise kapitolu, kterou by MOŽNÁ nejraději vymazal. Kapitolu o tom, jak jedno malé udání dokáže zničit celý lidský život. Je tohle ta „kultura“, kterou chceme?

Plzeň 1974: Když kamarád hraje na obě strany

Příběh, který v posledních dnech znovu vytáhla na světlo Paměť národa, zní jako z nejhoršího normalizačního hororu. Mladý Oto Klempíř tehdy na pedagogické fakultě v Plzni neudržel jazyk za zuby – nebo spíš pero v kapse. Nahlásil svého spolužáka Jiřího Chmela za to, že u sebe schovává „závadnou“ literaturu, včetně básní Ivana Martina Jirouse.

Výsledek? Zatímco Klempíř mohl dál studovat a budovat si cestu k budoucí slávě, Chmel dostal okamžitý vyhazov těsně před státnicemi. Následovaly výslechy StB, manuální práce v dělnických profesích a nakonec nucený odchod z vlastní země v rámci akce Asanace.

2026: Ministr vs. Disident

Dnes, v lednu 2026, je kontrast mezi těmito dvěma muži naprosto absurdní:

Oto Klempíř: Novopečený ministr kultury, který v televizi mluví o „národních hodnotách“ a bojuje za zrušení koncesionářských poplatků. Člověk, který kdysi svobodnou kulturu potíral, jí teď z moci úřední velí.
Jiří Chmel: Legenda exilu a majitel vídeňského klubu Nachtasyl. Muž, který za svou integritu zaplatil domovem, a přesto v cizině vytvořil bezpečný přístav pro českou kulturu.

Příběh o Klempířovi vs. Chmel v Paměti národa naleznete ZDE.

Nezávislá média bijí na poplach

Česká média se v posledních dnech do Klempíře opírají s nebývalou intenzitou. Zatímco v podcastu u Čestmíra Strakatého se ministr snažil svalit vinu na „tlak doby“ a strach, komentátoři z Deníku Referendum i Respektu mají jasno: Je to plivnutí do tváře všem, kteří totalitě neuhnuli.

Dokonce i jeho bývalí kolegové z branže mají dost. Samir Hauser (Bruno Ferrari) v čerstvém tracku, který se stal virálem tohoto týdne, Klempíře překřtil na „Talentovaného udavače“. J.A.R. se od něj definitivně odřízli už loni v srpnu a v hudebních kuloárech se šeptá, že tohle jmenování je pro českou kulturu černým dnem.

Názor redakce

Můžeme v roce 2026 oddělit umělce a politika od jeho minulosti? Možná ano, pokud by šlo o mladickou nerovážnost, která nikomu neublížila. Ale udání, které vyžene člověka do exilu? To není chyba, to je charakter.

Mít za ministra kultury člověka s takovým škraloupem, zatímco Jiří Chmel se musí z exilu dívat, jak se jeho udavač škrábe k moci, je vrcholný cynismus. Klempíř sice v rozhovorech mluví o pokání, ale jeho činy v čele resortu zatím naznačují spíše touhu po moci než po odpuštění.