INSPIRACE | Nedostatek kvalitního odpočinku má na naše zdraví mnohem horší dopady, než si většina lidí vůbec připouští, a víkendové vyspávání bohužel vzniklé škody na mozku a těle plně nenapraví. Vědci nyní přicházejí se zjištěním, že jediná probdělá noc vyžaduje až čtyři dny regenerace k návratu do normálu.
Chemická rovnováha mozku
Lidský mozek během dne spotřebovává energii a hromadí odpadní látku zvanou adenosin, která v nás přirozeně vyvolává pocit únavy a nutkání jít spát. Pokud tento cyklus narušíme ponocováním, chemická rovnováha v naší hlavě se zhroutí a tělo začne fungovat v nouzovém režimu. Studie z roku 2016 prokázala, že náhrada pouhé jedné hodiny ztraceného spánku trvá organismu překvapivě dlouho.
K úplnému zotavení a vyrovnání spánkového dluhu potřebujeme až čtyři následující noci kvalitního a nepřerušovaného odpočinku, což je pro mnohé pracující lidi šokující zpráva. Víkendové vyspávání do oběda tedy podle odborníků nefunguje tak efektivně, jak jsme si doposud mysleli, a chronická únava se může nenápadně kumulovat. Dlouhodobá deprivace pak vede k vážným zdravotním komplikacím, které už nelze snadno zvrátit ani dovolenou.
Riziko vážných nemocí
Nedostatek regenerace se negativně podepisuje na naší imunitě a výrazně zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, protože mozek nemá čas odplavit toxické proteiny. Dochází také k nebezpečnému přetěžování amygdaly, což je část mozku zodpovědná za zpracování emocí a reakce na hrozby z okolí. Člověk se pak stává emočně labilním, reaguje přehnaně na běžné situace a snadněji propadá úzkostem nebo depresím.
Kromě psychických potíží trpí i fyzická schránka, protože unavené tělo produkuje více hormonů hladu a nutí nás k přejídání, což často vede k nechtěnému nárůstu tělesné hmotnosti. Srdeční soustava je pod neustálým tlakem, což zvyšuje pravděpodobnost infarktu nebo jiných kardiovaskulárních onemocnění už v relativně mladém věku. Lékaři proto varují, že spánek je stejně důležitý jako zdravá strava nebo pravidelný pohyb.
Extrémní případy v historii
Historie zná extrémní případy, jako byl sedmnáctiletý student Randy Gardner, který v roce 1964 vydržel bez spánku neuvěřitelných jedenáct dní a dokázal se z toho zotavit. Tento experiment sice skončil bez trvalých následků, ale mladík musel následně radikálně změnit svou rutinu, aby se jeho vyčerpaný organismus vrátil do původního stavu. Na opačném pólu stojí tragický příběh fotbalového fanouška, který zemřel na mozkovou mrtvici po pouhých 48 hodinách nepřetržitého sledování televize.
Tyto příklady jasně ukazují, že reakce na spánkovou deprivaci je silně individuální a závisí na genetice i celkové kondici daného jedince. Zatímco někdo zvládne krátkodobý výpadek bez větších potíží, pro jiného může mít i menší deficit fatální následky na zdraví. Hazardovat s biologickými hodinami se tedy rozhodně nevyplácí a tělo nám to dříve či později spočítá i s úroky.
Čistící procesy v těle
Během noci procházíme čtyřmi fázemi, z nichž nejdůležitější je hluboký spánek pro opravu tkání a fáze REM, kdy se nám zdají sny a ukládají se vzpomínky. V těchto chvílích se v mozku aktivuje takzvaný lymfatický systém, který funguje jako výkonná čistička odpadních látek nahromaděných během bdělosti. Pokud tento proces zkrátíme, toxiny v mozkové tkáni zůstávají a postupně poškozují naše kognitivní schopnosti a paměť.
Pro ženy je dostatečný odpočinek ještě klíčovější, protože jejich organismus potřebuje v průměru o několik minut více času na regeneraci kvůli hormonálním změnám během menstruace či menopauzy. Kvalitu spánku můžeme podpořit spaním v chladné a temné místnosti, kde nás neruší modré světlo z telefonů ani hluk z ulice. Pravidelnost a disciplína při ulehání do postele jsou nejlepším lékem na většinu civilizačních neduhů.
Zdroj: YouTube – iVysílání, Healthline – Sleep Debt
Lupeňa POISSON | fajnblog@gmail.com
Fajn.blog | VÝLETY
Spánek nelze ošidit! 😴 Jediná probdělá noc vás může rozhodit na 4 dny a víkendové dospávání nefunguje. 🧠 Zjistěte, proč mozek potřebuje „úklid“ a jak se vyhnout Alzheimerovi. 👇 #fajn.blog #Spánek #Zdraví
