VĚDĚLI JSTE? Unikátní přírodní fenomén na Moravě definitivně přepsal světové tabulky, když speciální polský robot potvrdil její absolutní prvenství v hloubce všech zatopených jeskyní. Odborníci z celého světa však stále netuší, kde tento geologický zázrak skutečně končí, protože dno zůstává ukryto v nedosažitelných temnotách.

Robot přepsal historii speleologie

Bylo to 27. září 2016, když se u nás přepsala historie světové speleologie. Polský potápěč a konstruktér Krzysztof Starnawski navedl svého dálkově ovládaného robota GRALmarine do hloubky přesně 404 metrů.

Stroj musel svůj sestup zastavit jen proto, že mu došel vodicí komunikační kabel, nikoliv proto, že by narazil na pevné dno. Tímto certifikovaným měřením propast oficiálně překonala italskou jeskyni Pozzo del Merro, která do té doby držela rekord s hloubkou 392 metrů.

Voda leptala skálu zespodu

Hranická propast nevznikla běžným prosakováním povrchové vody shora dolů, jak je tomu u drtivé většiny krasových útvarů. Voda zde po tisíciletí leptala mohutný vápencový masiv agresivním oxidem uhličitým směrem zespodu nahoru.

Tento vzácný geologický proces se nazývá hypogenní krasovění a vysvětluje unikátní tvar celé podvodní prostory, která připomíná obří láhev. Voda v propasti je silně mineralizovaná kyselka, která má díky hloubce stálou teplotu okolo 15 stupňů Celsia.

Odhady mluví o kilometru

Geofyzikální měření publikovaná v roce 2020 v prestižním odborném časopise Journal of Geophysical Research naznačují šokující čísla. Podle gravimetrických dat, měření elektrické vodivosti a hustoty hornin by systém mohl dosahovat hloubky až jednoho kilometru.

To by znamenalo, že současný naměřený rekord je jen zlomkem skutečné a děsivé velikosti tohoto moravského unikátu. Průzkum je však extrémně náročný kvůli členitému terénu, napadaným kmenům stromů a téměř nulové viditelnosti v hloubce.

Suchá část a okolí

Návštěvníci mohou nahlédnout do jícnu propasti z bezpečné vyhlídkové plošiny, přičemž suchá část má hloubku 69,5 metru. Samotná propast se nachází na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic.

V těsné blízkosti se nacházejí také veřejnosti přístupné Zbrašovské aragonitové jeskyně, které jsou nejteplejšími jeskyněmi v celém Česku. Celý tento krasový systém je vzájemně propojen složitou sítí kanálů, které vědci stále mapují.