ZAJÍMAVOSTI | Původní socha slovanského boha úrody a pohostinnosti byla vytvořena z umělého kamene, který však nevydržel drsné horské podmínky na hřebenech Beskyd. Dnes se návštěvníci dívají na žulovou kopii, zatímco originál od sochaře Albína Poláška je bezpečně uložen v budově radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Originál sochy z betonu

Sochu pohanského boha vytvořil ve Spojených státech amerických rodák z Frenštátu, sochař Albín Polášek, který ji věnoval své vlasti jako dar. Dílo bylo slavnostně odhaleno na hřebeni dne 5. července 1931 za účasti více než třiceti tisíc lidí z celého okolí. Materiálem pro tuto verzi nebyl přírodní kámen, ale tehdy moderní umělý kámen (betonová směs s kamennou drtí) se železnou výztuží uvnitř.

Socha byla uvnitř částečně dutá, což se později ukázalo jako fatální chyba pro její životnost v extrémním horském počasí. Do prasklin zatékala voda, která v zimě mrzla a trhala betonovou směs, a dílo navíc přitahovalo blesky, z nichž jeden urazil soše ruku. Původní originál byl proto v roce 1996 demontován a nahrazen odolnější kopií.

Žulová kopie na hřebeni

Dnešní turisté obdivují na hřebeni Radhoště věrnou kopii, která je vytesána z tvrdé a odolné žuly, vytěžené v lomu v Vápenici u Vysokého Chlumce. Tuto náročnou kamenickou práci vedl akademický sochař Miroslav Machala a kameník Jan Sobek, kteří museli dodržet přesné rysy Poláškova originálu. K slavnostnímu odhalení nové sochy, která váží téměř sedmnáct tun, došlo dne 4. července 1998.

Náklady na pořízení této trvanlivé kopie přesáhly částku jeden milion korun, kterou se podařilo shromáždit i díky darům od pivovaru v Nošovicích. Žula na rozdíl od dutého betonu odolává mrazu i větru, takže socha by měla na místě vydržet po celá staletí.

Zlatá kachna v podzemí

S horou Radhošť a sochou boha slunce je neodmyslitelně spjata pověst o rozsáhlých podzemních prostorách, které se mají ukrývat hluboko v nitru hory. Legendy vyprávějí o podzemní řece a jezeře, na kterém plave zlatá kachna, případně kachna, která snáší zlatá vejce. Tento mýtus o pokladu lákal v minulosti mnoho hledačů, kteří se pokoušeli najít vchod do takzvaných Radhošťských děr.

Ačkoliv speleologové existenci některých puklinových jeskyní v pískovci potvrdili, bájná zlatá kachna nebyla doposud nikým věrohodně spatřena ani vědecky zdokumentována. Pověst však dodává místu tajemnou atmosféru, kterou při svých návštěvách vnímají turisté mířící po hřebeni ke kapli Cyrila a Metoděje.

Záchrana vzácného Poláškova originálu

Poškozený originál z roku 1931 byl po snesení z hory náročně restaurován a zpevněn, aby se zabránilo jeho úplnému rozpadu a ztrátě. Nyní je tato unikátní památka z umělého kamene umístěna ve vstupní hale radnice ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Zde je chráněna před povětrnostními vlivy a návštěvníci si mohou zblízka prohlédnout detaily, které na kopci vlivem eroze zmizely.

Sochař Albín Polášek vytvořil ještě jednu verzi sochy, která se nachází v zoologické zahradě v Praze, avšak ta beskydská je historicky nejvýznamnější. Radegast zůstává symbolem síly a pohostinnosti celého regionu Valašska i v roce 2026.