EKONOMIKA | Evropská investiční banka poskytla v minulém roce České republice o něco méně peněz než v rekordním roce dva tisíce dvacet čtyři. Hlavní příčinou tohoto poklesu je především nedostatek zaměstnanců v tuzemských firmách, drahé energie a také celková opatrnost podnikatelů kvůli nejisté ekonomické situaci.

Méně peněz než dříve

Evropská banka poslala v roce 2025 do Česka celkem 1,93 miliardy eur, což je v přepočtu asi 47 miliard korun. Je to o něco méně než v roce 2024, kdy k nám přiteklo historicky největší množství peněz na různé velké projekty a kdy byl zájem o úvěry naprosto rekordní.

I přes tento pokles jsme však loni dostali více peněz, než byl běžný průměr za posledních pět let. Banka tak nadále pomáhá financovat důležité stavby a plány, které by si české firmy samy nemohly z vlastních kapes dovolit zaplatit a na které by v rozpočtu peníze nenašly.

Chybí lidé na práci

Hlavním důvodem, proč si firmy loni půjčovaly méně, je velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků, které podniky marně shánějí. Ředitelé firem se báli začínat nové složité projekty, protože by je zkrátka neměl kdo fyzicky vyrobit nebo v termínu pro zákazníka postavit.

Kvůli tomu raději vyčkávali a velké investice odkládali na později, až se situace na trhu práce v České republice zlepší. Peníze v bance tak zůstaly ležet ladem, protože je v danou chvíli nikdo nechtěl nebo nemohl smysluplně a rychle využít.

Drahá elektřina a plyn

Další velkou překážkou byly v loňském roce stále vysoké ceny za energie, které musí podniky každý měsíc platit za svůj provoz. I když elektřina a plyn už nebyly tak drahé jako v době největší krize, stále to pro firmy znamenalo obrovské výdaje z jejich firemních rozpočtů.

Majitelé továren se proto báli zadlužit, protože nevěděli, zda budou mít v budoucnu dost peněz na splácení nových úvěrů. Tato nejistota brzdila rozvoj průmyslu a nutila vedení společností k velké opatrnosti při plánování dalšího rozvoje nebo nákupu nových technologií.

Peníze na ekologické změny

Banka se v roce 2025 také více zaměřila na změnu pravidel a chtěla půjčovat hlavně na projekty spojené s ochranou přírody. Evropská unie se snaží, aby se v členských státech méně topilo uhlím a více se využívala čistá energie ze slunce, vody nebo větru.

Peníze se tak přesouvaly od obřích betonových staveb k menším projektům, jako je zateplování domů nebo nákup nových úsporných strojů. Tento nový směr, kterému se říká zelená transformace, se stal pro bankéře v Lucemburku hlavní prioritou a bude pokračovat i v budoucnu.